Trendy tagy Michaela Kudláčková očkování Covid Výměna manželek 2021 Extra Host (pořad)

Nejnovější kauzy

Komentář právníka: Covid podle oficiálních dat není tak nebezpečný, omezení jsou hloupá

Zdroj: Extra.cz/Profimedia.cz
Komentář
KOMENTÁŘ PRÁVNÍKA TOMÁŠE NIELSENA: Od března se Česká republika potýká s novým koronavirem SARS-CoV-2 a zejména s opatřeními Vlády a Ministerstva zdravotnictví, která zásadním způsobem utlumila život v zemi a způsobila obrovské výdaje veřejných financí. Řada právníků od jara postup vlády zpochybňuje a zejména z jejich činnosti se pomalu ukazuje, že zdaleka ne všechny informace, jimiž vláda svůj postup obhajuje, jsou pravdivé. Vládou zveřejňované informace jsou přitom o to nebezpečnější, že v lidech vyvolávají až panické obavy o život vlastní nebo blízkých členů rodiny.

Když v listopadu městský soud v Praze zrušil ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví o tzv. ochranných prostředcích, odůvodnil své rozhodnutí zejména tím, že ministerstvo řádně nevysvětlilo, proč je právě povinnost nošení roušek venku nezbytná. Je zjevné, že od té doby se MZ snaží odůvodnění svých opatření formulovat přesněji. Tím však, paradoxně, odhaluje slabiny svého postupu.

Aktuálně se množí informace o nárůstu počtu depresí a sebevražedných myšlenek v souvislosti se strachem, který informace státních orgánů o nemoci COVID-19 vyvolávají, údaje odborných institucí naznačují, že tento strach není na místě.

Tvrzení jsou protichůdná

label alt

Kdo je Tomáš Nielsen

JUDr. Tomáš Nielsen je řídícím partnerem advokátní kanceláře Nielsen Legal. Dlouhodobě se věnuje problematice ochrany práv v on-line prostředí. Ať již jde o ochranu firem před zneužitím jejich know-how, ochranu lidí před zneužitím jejich soukromí, lidské důstojnosti, nebo osobních údajů, nebo o správné nastavení business vztahů mezi podnikatelskými subjekty.

Vedl řadu projektů v oblasti implementace informačních systémů pro velké banky a výrobní společnosti, zastupoval klienty ve sporech v oblasti IT a poskytoval poradenství i v oblasti regulace (vztahy k ČTÚ, RRTV apod.).

Mezi jeho klienty jsou mezinárodně uznávané IT firmy i neziskové organizace, které se věnují ochraně lidských práv i některých ohrožených skupin.

Tomáš je laureátem ceny Právník roku v oblasti IT za rok 2019 a Výroční ceny České asociace elektronických komunikací za rok 2014. V minulosti působil jako šéfredaktor odborného časopisu Technologies & Prosperity, ředitel rozvoje podnikatelské sítě IT podnikatelů TUESDAY Business Network (dříve First Tuesday), následně jako právník a posléze partner mezinárodní advokátní kanceláře Rowan Legal. Přednáší telekomunikační právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a právo ICT na Fakultě dopravní ČVUT. Je rovněž rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu v Rize. Byl členem pracovní skupiny Ministerstva kultury SR pro novelu autorského zákona.

Tomáš Nielsen je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací, například komentáře k zákonu o elektronických komunikacích (Linde, 2014), Základy softwarového práva (Wolters Kluwer, 2011), Práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana (European Commission – Enterprise and Industry, 2009), Company Formations (CorporateINTL, 2009) a dalších.

Více o tématu

Jen tři dny poté, kdy soud vyčetl ministerstvu zdravotnictví nedostatečné odůvodnění jednoho opatření, vydalo MZ jiné – tentokrát v oblasti omezení přechodu hranic. V jeho odůvodnění například uvádí: „Cílem je zachovat smrtnost v rozsahu cca 2–3 %, aniž by došlo k jejímu nárůstu na celosvětový průměr dosahující téměř 7 %, nebo dokonce 10 a více procent.“ Proti tomu však stojí oficiální informace Státního zdravotního ústavu, podle níž je více než třicetkrát nižší. „Aktuální hodnota smrtnosti onemocnění covid-19 se liší podle postižení jednotlivých skupin osob (dle rizikových faktorů a věku), globálně se pohybuje na úrovni přibližně 0,3 %“, říká odpověď, kterou SZÚ formuloval na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ještě zajímavější je pak zcela evidentní rozpor mezi tvrzením MZ a SZÚ o mutaci koronaviru. V odůvodnění ochranného opatření ministerstvo zdravotnictví zcela jednoznačně uvádí: „Míra nejistoty a vyšší rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím, že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá…“

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu ale říkají pravý opak. Koronavirus SARS-CoV-2 podle nich „obecně má nižší mutační schopnost než jiné RNA viry, protože ve své výbavě nese opravný enzym s 3‘ – 5‘ exonukleázovou aktivitou.“ Na otázku, v čem je koronavirus pro lidské zdraví a život nebezpečnější, než dnes standardní viry (chřipkové, rhinoviry apod.), SZÚ odpovídá: „Zásadně v ničem, jen na rozdíl od výše zmíněných virů jsme v lednu nikdo nebyl vybaven imunitními obrannými prvky…“ Možnost, že se koronavirus bude vyvíjet, zde tedy je. A v počátcích se bude zřejmě vyvíjet o něco více stejně, jako to vždy činily i ostatní, dnes běžné, viry. Jak však uvádí SZÚ, v konečném důsledku se koronavirus zařadí mezi běžné respirační viry.

Pozitivní test nemusí znamenat nemoc

Státní zdravotní ústav rovněž poskytuje srovnání údajů o smrtnosti koronaviru SARS-CoV-2 a dnes již obvyklých virů. Uznává sice, že u koronaviru je evidována ve výši 0,3 %, zatímco u chřipky „pouze“ 0,1 %. Současně ale dodává zcela zásadní informaci, na kterou odborníci v ČR upozorňují od jara: „Rhinoviry jsou zcela poddiagnostikované, nelze je tedy do statistiky zahrnout, viry chřipky jsou ve statistice pouze obrazem ledovce, tedy pouhou špičkou, protože se opět testuje zcela zanedbatelně a u mnoha komplikací se na chřipku nepomýšlí.“

SZÚ se vyjádřil i k otázce RT-PCR testů a jejich účinnosti. Z jeho vyjádření je zjevné, že samotný pozitivní výsledek tohoto testu nemusí znamenat, že by jeho nositel mohl virus šířit dále, ani to, že nakonec onemocní na covid-19. Zcela jednoznačně pak ústav říká, že pozitivita není život ohrožující skutečností.

Pozitivní testování tedy v žádném případě nemusí znamenat, že člověk v sobě nese „živý“ virus, natož že by u něj měla propuknout nemoc covid-19. Dozvídáme se to přitom ve stejné době, kdy ministr zdravotnictví Blatný informuje veřejnost o tom, že za tyto testy vynakládá Česká republika asi 2–3 miliardy korun měsíčně.

Postupem vlády by se měly zabývat soudy

Z nových informací se zdá, že obavy jsou ve velké míře přehnané. Jejich zdrojem je však autorita, o jejíž důvěryhodnosti by, zejména v dnešní době, nemělo být pochyb. Bohužel je tomu jinak. Uvedené informace navíc zpochybňují zákonnost nouzového stavu, zejména v období podzimu, stejně jako smysluplnost mnoha opatření omezujících základní lidská práva a svobody, rozvracejících vzdělávací systém, ekonomiku státu, rodin i jednotlivců.

Je přitom nesporné, že stát informacemi Státního zdravotního ústavu disponuje. Jde nakonec o příspěvkovou organizaci ministerstva zdravotnictví. Lze tedy doufat, že nejen městský soud v Praze, ale i soudy vyšších instancí, potažmo i Ústavní soud, se konečně začnou legitimitou nouzového stavu a jednotlivých opatření vážně zabývat. Protože rozporů mezi veřejně dostupnými informacemi vlády a daty odborných institucí je stále více. Lidé by tak měli strach o život vyměnit za rozumnou opatrnost, kterou si zaslouží šíření každého respiračního onemocnění, ať již jde o chřipku nebo covid-19.

Související články

Další články