Trendy tagy Speciál: Hubněte do plavek Výměna manželek 2022 válka na Ukrajině MS v hokeji 2022

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. Hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) připadá na 25. prosince.

Advent

Předchází mu čtyřtýdenní doba adventní (z lat. adventus = příchod, myšleno Spasitele, jeho součástí jsou Železná, Bronzová, Stříbrná a Zlatá neděle) končící Štědrým dnem. Následuje samotná doba vánoční trvající v pojetí římskokatolické církve do neděle po 6. lednu, v jiných západních církvích do svátku Zjevení Páně (6. ledna). Ve většině pravoslavných církví se oslava těchto svátků stanovuje podle juliánského kalendáře, takže datum 25. prosince v současnosti připadá na gregoriánský 7. leden.

První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma. Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).

Historické kořeny

Náboženským obsahem křesťanských Vánoc je oslava narození (vtělení) Ježíše Krista v Betlémě. Okolnosti jeho narození se často znázorňují na vánočních jesličkách (betlémech). Podle příkazu římského císaře Augusta ke sčítání lidu se Josef s těhotnou Marií vydali z galilejského města Nazareta do Judska, konkrétně města Davidova jménem Betlém, kde se Josef měl nechat zapsat. V něm ale nenašli nocleh a Marie tak porodila svého syna v chlévě, kde nocovali. Podle Matoušova evangelia byla znamením Ježíšova narození hvězda, kterou někteří pokládali za kometu. Tu spatřili mudrci (učenci) z východu, kteří se novorozeném králi Židů (Mesiáši dorazili poklonit.

Tradice

S vánočními oslavami je spojeno množství místních či národních zvyklostí. Tím nejznámějším je zdobení stromku, k čemuž u nás poprvé došlo (podle německého vzoru) roku 1812, kdy si jej ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich nechal ozdobit na svém libeňském zámečku. Tento zvyk se následně začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách.

Betlémy

Rovněž bývá zvykem stavět jesličky neboli betlémy (v Čechách se tento zvyk poprvé objevil roku 1560 v pražském jezuitském kostele sv. Klimenta jako první je už však roku 1223 instaloval ve střední Itálii František z Assisi, a to s živými lidmi i zvířaty).

Dárky

Další pevnou součástí Vánoc je zpěv koled, pečení cukroví vánočky a štóly nebo obdarovávání dárky. První zmínky o této činnosti se objevují sice již ve starověkém Římě, nedílnou součástí Vánoc se však dárky staly až v 19. století. V ČR je jejich původcem tradiční Ježíšek Během komunistické vlády se tlačilo na jeho nahrazení Dědou Mrázem, tato snaha však nedopadla úspěšně.

Ostatní tradice

Mezi další tradice patří výroba adventních věnců se čtyřmi svíčkami (postupně se zapalují tak, jak postupuje advent), lití olova štědrovečerní půst, krájení ovoce, pouštění zapálených svíček na lodičkách z ořechových skořápek v míse s vodou, házení střevícem, návštěva Půlnoční mše, položení mince (nebo šupiny z ryby) pod talíř.

Jedněmi z novodobých je rozvážení betlémského světla skauty (zapaluje se v Betlémě a následně jejich zásluhou putuje Evropou) a sledování televizních pořadů, mnohdy doplněných vtíravou reklamou.

Květina zvaná vánoční hvězda pochází z Mexika a se stejnojmenným svátkem je spojována od 19. století. Mezi populární vánoční dekorativní rostliny patří také jmelí nebo vánoční kaktus. Atmosféru tohoto svátku dokresluje též vůně kadidla, případně jeho jeho levnějších náhražek (purpury františka).

Všechny tři dny jsou v ČR oficiálními státními svátky.

Štědrovečerní večeře

Součástí slavnostní večeře mají být luštěniny, nejčastěji lžíce vařené čočky, aby byla příští rok dobrá úroda a dostatek peněz, přičemž se má především skládat z rybí polévky a bramborového salátu s kaprem.

Příklady receptů

Články