Když se před drahně lety zjevil první díl Deníku Bridget Jonesové v kinech, bylo to opravdu velké pozdvižení, protože zrovna v té době nastupovala (a stále trvá) generace singles třicátnic, které sice neměly loket místo hlavy a jiné neduhy, ale prostě nebyly schopné navázat fungující vztah.

A oplácanější Britka se smyslem pro sebeironii jim najednou ukázala, že v tom nejsou samy, že naděje umírá poslední a kdo věří v lásku, ten se jí taky dočká.

I přesto, že žena není absolutně dokonalá, bojuje se svými kily, se svou neschopností i se svou nemotorností a někdy i společenským znemožněním. Kdyby zůstalo jen u jednoho dílu, rovnalo by se to doslova zázraku, jak vyléčit nízké sebevědomí všem ženám, které ho úspěšně či neúspěšně skrývají nebo se o to aspoň snaží.

Bohužel ale peníze jsou velké lákadlo a jde o ně až v první řadě, proto produkce neváhala vpustit Renée Zellweger podruhé na plac a zásobovat ji koblihami, aby pěkně nakynula, ovšem že by se úspěch dostavil, to se rozhodně říct nedá.

Přesnější popis by byl: Nutkavý pocit plácat se do čela během každé scény filmu nebo přepnout.

Z Bridget totiž není sebeironická trubka, která ze všeho sice vybruslí, ale nadělá u toho pár trapasů, je to užárlená slepice, která ztrapňuje ne sebe, ale svého přítele Marka Darcyho, je to na svůj věk (tedy 32 – 33 let) naprosto hloupá ženská nepoučená životem, co vyvádí jak nějaká patnáctka.

Scén, kdy se tam předvede coby výstavní kus turu domácího, je hned několik a tou nejblbější je asi setkání s padouchem Danielem alias Hughem Grantem v Thajsku. Bridget se totiž zase musí rozhodovat mezi dvěma muži, přitom z toho jednoho dělá blbce ona a ten druhý dělá blbce z ní. Než na to ale přijde, stihne Markovi Darcymu (Colin Firth) provést takové věci, že každý řádný muž by ji stokrát kopnul do zadku.

A rozuzlení v podobě předpokládaného trojúhelníku Bridget – Darcy – jeho sexy kolegyně je taky velké vaření z vody. Nakonec se z ní vyklube lesba, co vlastně jede celou dobu po Bridget.

Chcete-li se dnes večer zasmát, kupte si buď knihu od Helen Fielding, ta vtipná je, nebo si zapněte přenosy z Poslanecké sněmovny.