Hraniční přechod na Slovensku očima redaktorů eXtra.cz: Děsivé zpovědi uprchlíků

Jindy ospalý hraniční přechod v Ubľe od začátku války na Ukrajině ožil a stala se z něj hlavní uprchlická tepna. Už podél příjezdu do vesničky s téměř osmi sty obyvatel stojí řada aut, autobusů a dodávek, jejichž řidiči se vydali na hranice, aby nabídli odvoz ukrajinským uprchlíkům. Hlavní centrum dění je uprostřed obce, kde u tamní tělovičny vyrostlo provizorní stanové městečko, kde se dobrovolníci starají o uprchlíky.

Právě sem lidé vozí nejrůznější zásoby v podobě jídla, hygieny, léků či oblečení. Zcela nezištně. Do vesnice například přijel muž z Prahy, vyložil potřebné suroviny a zase odjel. Nečekal na žádné díky po téměř devítihodinové cestě. K vidění byla i auta s rakouskou, polskou, dokonce i italskou a německou značkou. Do Ubľy zkrátka dorazil, kdo mohl a chtěl pomoci lidem, kteří teď potřebují pomoc nejvíc - uprchlíkům před válkou.

Jak pomoci Ukrajině

Válka na Ukrajině je nejen vojenskou, ale také humanitární katastrofou pro místní obyvatele.

Pomoci můžete skrze několik finančních sbírek, které založily české neziskové organizace:

- Sbírka na platformě Darujme, kterou pořádá Paměť národa

- Sbírka organizace Člověk v tísni

- Sbírka organizace Charita Česká republika

- Sbírka organizace Adra na platformě Znesnáze

Více o tématu

Jak pomoci Ukrajině

Válka na Ukrajině je nejen vojenskou, ale také humanitární katastrofou pro místní obyvatele.

Pomoci můžete skrze několik finančních sbírek, které založily české neziskové organizace:

- Sbírka na platformě Darujme, kterou pořádá Paměť národa

- Sbírka organizace Člověk v tísni

- Sbírka organizace Charita Česká republika

- Sbírka organizace Adra na platformě Znesnáze

Více o tématu

Ti se z větší části ukrývají v malé tělocvičně, kolem které vyrostly dobrovolnické stany. Venku je totiž celý den kolem tří stupňů, v noci pak teplota padá pod nulu. Lidé prchající z Ukrajiny přitom v takovém počasí stráví na ukrajinské straně hranic dlouhé hodiny, než mohou projít celnicí. Proto jsou na místě dobrovolníci, kteří jim nabídnou teplé jídlo a pití. Většinu vaří obyvatelé slovenské obce. Samozřejmě zadarmo. Když se pak uprchlíci najedí, zamíří se zahřát do tělocvičny, kde jsou pro ně připraveny desítky lůžek, která místní obyvatelé sebrali, kde mohli. Často jsou to plastová lehátka od bazénu, celé postele nebo jen třeba matrace. Cokoli, na čem si mohou unavené rodiny s dětmi odpočinout.

Děsivé výpovědi z války

Pohled do tělocvičny ale rozhodně nepatří mezi příjemné. Jakmile si maminky s dětmi či prarodiči konečně sednou, s uvolněním po dlouhé cestě přijdou do hlavy starosti. Starosti o manžely, partnery, syny, tatínky... "S manželem jsem si volala asi dvakrát, teď už s ním ale nejsem tři dny v kontaktu. Nevím, co s ním je, zda žije, nebo se mu něco stalo, ani nevím, kde je," řekla pro eXtra.cz Ljuba (43), která i se sedmiletou dcerkou utekla z těžce ostřelovaného a nyní již Rusy dobytého Chersonu. Na otázku, co nyní cítí, odpověděla bez váhání - strach. O své blízké, svůj domov a především o to, co s ní a malou dcerou bude.

Ukrajina

Ljuba s dcerkou (7) prchla z Chersonu: Nevím, jestli má rodina žije, říká pro eXtra.cz

Právě strach je v místnosti cítít nejvíce. Lidé často sedí na lůžku s nepřítomným výrazem v očích, někteří pláčou, jiní se snaží zabavit děti, jak jen mohou. "Hrajeme s dětmi hry, snažíme se, aby nemyslely na to, že utekly ze svého domova a jejich tatínci bojují. Díky dětem na to nemyslím ani já, pomáhají mi na to zapomenout. Když jsem sama, je to ale moc těžké," svěřila se jedna z maminek dvou dětí. Když odcházela z města Čerkasy, stihla si zabalit jen to nejnutnější do jednoho kufru a batohu. Děti byly moc malé, aby něco unesly...

Šťastný konec

V tělocvičně také bylo patrné, že řada Ukrajinců se vydala na cestu i se svými mazlíčky. Někteří přišli s kočkou, jiní se psem. Právě to byl případ sedmadvacetileté Lisy, která uprchla z Kyjeva. "Bylo to hrozné. Ze začátku jsme na tom byli lépe než v Charkově, pak ale začaly znít sirény stále častěji. Každou chvilku jsme utíkali do krytů, nevěděli jsme, jestli nás zasáhne raketa... Proto jsem uprchla," popsala Ukrajinka, která odešla jen se svým psem. Rodiče totiž bydleli v jiných koutech země. Prarodiče přešli hranice v Bělorusku, maminka se sestrou pak v Maďarsku. Ani Lisa nevěděla, co s ní bude. Náhle náš rozhovor přerušil muž z Ostravy, který nabídl ženě odvoz. Neváhala ani vteřinu.

Ukrajina

Iva (17) utekla bez otce a bratrů! Se sestrami pláčeme pořád, říká pro eXtra.cz

Podobných příběhů nabízí přechod v Ubľe denně stovky. Naštěstí mají alespoň částečně šťastný konec, protože nikdo v tělocvičně nezůstává dlouho. S každým dnem se totiž zlepšuje koordinace a rozvoz uprchlíků do míst s ubytováním a potřebným zázemím, a tak někteří čekají u hranic jen několik minut, maximálně pár hodin. Velký dík tak patří zejména dobrovolníkům, kteří si berou dovolenou a vyrážejí na hranice nabídnout svou pomoc těžce zkoušeným lidem bez domova.

+ Dalších 13 fotografií