Deset mrtvých, jediná přeživší a doživotní trauma z války. Děsivé dopady bojů na Ukrajině
Válka na Ukrajině má významný dopad na psychické zdraví. Jak potvrzuje ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Pavel Říčan, s posttraumatickou stresovou poruchou se v zemi potýká až polovina obyvatel. V rozhovoru pro eXtra.cz pak zmínil případ ženy, kterou jako jedinou vytáhli z trosek domu. Přesto se podle něj Ukrajinci drží statečně.
Válka má podle Pavla Říčana úplně zásadní vliv na psychické zdraví. Je to zdroj nepohody a traumatu.
„Válka není přirozená situace a jednou z obranných reakcí je, že se u vás rozvinou duševní potíže, které jsou diagnostikovatelné. Tam je jasná vazba. Je pravda, že také hodně závisí na tom, jak moc ta společnost drží pohromadě a je schopná si pomáhat,“ uvádí pro eXtra.cz.
Ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví zmínil výzkum, podle kterého až padesát procent lidí na Ukrajině může trpět posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD).
Pavel Říčan: Válka je obrovská zátěž
„Je to obrovská psychická zátěž, která může vyústit v různé podoby. Jedním z velkých problémů, který je výzkumně popsán jako důsledek invaze, je to, že lidé, kteří se účastní těch válečných konfliktů, jsou ve zvýšené míře ohroženi závislostí,“ zmínil některé z negativních jevů, které válka přináší.
Ne u všech se však PTSD rozvine. „Velice těžce se dá předvídat, kdy se rozvine, a hodně to závisí na tom, jestli je společnost schopna těm lidem pomoci. Je to hodně individuální,“ vysvětluje.
Nejsou to však pouze vojáci, kdo je zasažen, ale jsou to i rodiny nebo vnitřní vysídlenci, kterých je na Ukrajině nyní šest milionů, což jsou opravdu vysoká čísla.
„Jsou tam i lidé, kteří se vyhýbají vojenské službě, a pak se u nich rozvíjejí duševní potíže v důsledku strachu a izolace. Na to, co se tam děje a že tam padají bomby, ale ukrajinská společnost funguje úplně úžasně,“ říká Říčan.
Ten následně potvrzuje i zjištění, že v zemi stoupá počet případů domácího násilí. „V odborných kruzích se o tom mluví s tím, že je to zlomek toho, co nastane, až ta válka jednou skončí. To bude jedna z velkých výzev,“ komentuje smutné statistiky.
Žena přežila jako jediná z deseti lidí
„To, co mě tam fascinuje, je jejich schopnost držet pohromadě. Třeba v Chmelnickém funguje nezisková organizace, která z velké části dobrovolnicky zajišťuje psychiatrické a psychologické služby pro lidi, kteří to potřebují. Ženy, které ztratily ve válce své manžele se trénují, aby mohly pomáhat dalším se stejným osudem,“ dává naopak pozitivní příklady.
Jeden mu pak zvlášť utkvěl v paměti. „Byla tam paní, kterou zachránili záchranáři z domu, kde bylo deset lidí, a ona jediná přežila, když ji vytáhli z trosek. Takovému člověku, co je úplně ztracený a sám, jsou schopni poskytnout podporu a blízkost,“ dodal.
Podle Říčana je však potřeba počítat s tím, že to bude trvat roky, než se dá tamní společnost psychicky znovu dohromady. Napomoci změně ústavní léčbě na Ukrajině má i sbírka, kterou jeho centrum zorganizovalo. Peníze půjdou mimo jiné na pětidenní návštěvu devíti ukrajinských ředitelů služeb a odborníků v Česku na podzim tohoto roku.
Pranýřovaná Zuzana z Farmy se brání. Odhalila bolestný důvod, proč s sebou měla psa
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o „speciální vojenské operaci na Ukrajině“. Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli
Související články

Putinovo Velikonoční příměří je fraška, zuří Zelenskyj. Podle tajného plánu se brzy rozjedou jatka

Dojde konečně k dohodě o míru? Klíčová jednání mezi Američany a Ukrajinci začala

Nejvýznamnější momenty války na Ukrajině: Útok na Kyjev i masakr v Buči

Staromák na podporu Ukrajiny očima reportéra: Mnoho slz a strašlivé příběhy
