Pachatel ji psychicky deformoval a zdrtil: Odbornice cupuje posudek na dívku zneužitou otčímem

Valná většina Čechů kroutí hlavou nad rozsudkem, kdy otčím dostal podmínku za opakované znásilňování nevlastní dcery. Řadu z nich pobouřil i znalecký posudek, podle kterého na dívku nemělo několikaleté znásilňování zásadní negativní dopad. Na tuto skutečnost jsme se zeptali odborníků. "Sexuální násilí, kterého se dopouští blízký člověk, vždy zraňuje psychicky. Mluvíme o traumatu zrady. První věta psychotraumatologie říká, že sexuální násilí vždy drtí osobnost, sebecítění, sebeúctu, důvěru v lidi. A to je psychická deformace, kterou způsobil pachatel. Čím mladší je oběť, tím více hrozí, že negativní sebecítění se stane součástí identity osobnosti na celý život," vysvětlila Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí.

Znalec se brání

Podle ní se oběti po takové traumatizující situaci potýkají s celou řadou problémů, které se točí kolem toho, jak překonat následky a postavit se znovu psychicky i fyzicky na nohy. "Často řeší dilema oznámit, či neoznámit. Další stresy se přidají, když k roli oběti přibude role poškozeného a svědka. Pak se často setkávají se sekundární viktimizací. Třeba ve zmíněném případu se poškozená dozvěděla, že je poloviční oběť, protože prý nemá žádné následky. A to oběť opět zraňuje," říká Vitoušová.

Zmíněný znalec se před pár dny nechal slyšet, že nic takového ve svém posudku nenapsal. "Citace, které se v souvislosti s rozsudkem objevily v médiích, zejména o tom, že na ni znásilňování nemělo zásadní negativní dopad – to nejsou citace z mých závěrů a mého posudku," brání se psycholog Michal Pernička pro Respekt. Soudkyně Mária Petrovková, která však tuto část uvedla jako jeden z důvodů zmírnění verdiktu, se zmíněnému týdeníku odmítla vyjádřit.

Prezidentku Bílého kruhu bezpečí jsme požádali i o vyjádření k samotnému rozsudku. Ta v tomto konkrétním případě považuje rozsudek za zneklidňující a alarmující. "Vina pachatele byla nade vši pochybnost prokázána, pachatel se sám doznal. Takže o skutku nejsou pochybnosti. Ostré reakce vyvolává výrok o trestu a jeho zdůvodnění. Jestliže pachatel více než dva roky znásilňuje opakovaně a s vysokou frekvencí nevlastní dceru, lze sotva přijmout tvrzení, že jde o vybočení z jinak řádného života. Kde vidí soud ten řádný běžný život? Naopak chování pachatele otevírá otázku, zda v rodině nedocházelo také k domácímu násilí. A tvrdit, že otčím své nevlastní dceři vlastně neublížil, protože prý nemá po znásilňování žádné závažné psychické následky, je viktimologická hrubka," říká a dodává, že se soud vůbec nepodíval na zločin očima oběti.

Jak pomoci obětem?

Dívka se po vynesení rozsudku pokusila o sebevraždu a nyní je hospitalizována na psychiatrii. Jak lidem, kteří si prošli podobnou či stejnou zkušeností, pomoci? "Pomoci může zejména nejbližší okolí tím, že oběti věří a podporuje ji. Traumatizované oběti potřebují často i odbornou péči, aby byly schopné žít zase dopředu, tedy vidět opět životní perspektivu. A my ostatní tím, že projevujeme obětem respekt a umíme poradit místa pomoci, kam se oběť může obrátit," zakončila Vitoušová.