Střet generací: Nerudová a Pavel bodují u středoškoláků, Babiš u důchodců

Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentkou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů. ČTK to sdělili organizátoři v tiskové zprávě. Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

Nerudová a Pavel ovládli gymnázia, Babiš učiliště

"Velké přízni středoškoláků se celkově těší jen dva prezidentští kandidáti: Danuše Nerudová a Petr Pavel. I mezi nimi je přitom velmi značný rozdíl v počtu získaných hlasů. Na třetím místě je pak s výrazným odstupem Andrej Babiš, který se celkově nedostal ani k dvoucifernému procentuálnímu výsledku,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu JSNS Karel Strachota.

Za Babišem se pak na čtvrtém místě umístil senátor Pavel Fischer s 3,6 procenta hlasů a na pátém senátor Marek Hilšer s 2,6 procenta. Zbývající čtyři kandidáti obdrželi od studentů méně než dvě procenta hlasů.

Podle Strachoty je ve srovnání hlasování podle typu školy a regionu největší rozdíl u Babiše. "Na gymnáziích dostal celkově 4,9 procenta hlasů, na odborných učilištích téměř 30 procent, přičemž v Ústeckém kraji na tomto typu škol téměř 50 procent hlasů, v Moravskoslezském pak 43 procent,“ sdělil.

Naopak Nerudová podle něj získala na učilištích 37 procent hlasů, což je méně ve srovnání s gymnázii a středními odbornými školami, na kterých má přes 55 procent. Pavel dosáhl nejlepšího výsledku na gymnáziích ve Středočeském kraji a v Praze, kolem 32 procent.

Dojde na souboj generací?

Výsledky studentských voleb tak jen potvrzují trend, ve kterém se Nerudová stala neoficiální kandidátkou mladé generace. Naopak Andrej Babiš boduje u důchodců. Ti přitom chodí k volbám ve velkém počtu. Karel Schwarzenberg, měl v roce 2013 rovněž vysokou podporu u mladých a k vítězství mu to nakonec nepomohlo.

Přesto mohou mladí volbami zamíchat. Podle tehdejší analýzy společnosti PAQ Research rozhodla o vítězství nynější vládní koalice právě velká mobilizace u nejmladších voličů do 34 let. Jejich účast se zvedla o 11 procentních bodů, u starších ročníků naopak klesla či stagnovala.

Rýsuje se nám tu tedy souboj generací? Na takové tvrzení je ještě brzo a do prezidentské volby může ještě zasáhnout mnoho faktorů.

+ Další 2 fotografie