Škrty na zaměstnancích už Fialovi vyčítá i Senát. Stávka odhalila bolístky, analytici bijí na poplach
Z vládního plánu úspor na řadových zaměstnancích nejsou nadšeny nejen odbory a firmy, ale evidentně ani Senát. Horní komora sice 8. listopadu schválila konsolidační balíček předložený kabinetem Petra Fialy, zároveň k němu však připojila dodatek v podobě usnesení, které vyzývá vládu k přezkoumání některých jeho aspektů. Mezi nimi nechybí ani apel k přehodnocení změn daňového zvýhodnění takzvaných zaměstnaneckých benefitů, které mají dopadnout na zaměstnance soukromého, a ještě citelněji státního sektoru. O tom, jaké nebezpečí může takový krok představovat, mluvila redakce eXtra.cz s ekonomem Jakubem Komárkem z agentury PAQ Research.
Podle nově schváleného balíčku by měly být daňově uznatelné pouze benefity do výše poloviny průměrné mzdy, což pro mnohé firmy znamená nutnost výrazného omezení těchto výhod pro své zaměstnance. Zaměstnanci ve státním sektoru musejí čerpat benefity – včetně nákladů na stravování – z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Tento fond dosud představoval dvě procenta z celkových prostředků na platy. Podle znění nového balíku by měl být tento objem ale snížen na polovinu.
Stát chce svým zaměstnancům zároveň nařídit, aby minimálně polovina z redukovaného FKSP směřovala na penzijní připojištění – a to i přesto, že o ně někteří nemají zájem. V roce 2023 činí objem FKSP 5,2 miliardy korun, což by znamenalo, že stát by poskytl bankám a dalším společnostem poskytujícím penzijní připojištění přibližně 1,3 miliardy korun. Maximálně stejnou částku by nově mohli zaměstnanci využít k původním účelům. Oproti více než 5 miliardám jde o více než znatelný pokles.
Připojištění povinně
Na to, že státní peníze tak půjdou soukromým firmám, upozorňuje například Markéta Seidlová, místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství – právě ve školství se nachází největší počet státních zaměstnanců. „Poté, co snížili objem peněz na benefity, chceme, aby alespoň vyňali tu povinnost dávat to na penzijko,“ řekla deníku Právo Seidlová.
Celkově vzato tak vláda nepřichází s komplexní důchodovou reformou a na úkor zaměstnanců nabízí pouze polovičaté řešení. To vzbuzuje kritiku nejen ekonomů, ale i bývalého rektora VŠE Richarda Hindlse, a dokonce i Nejvyššího soudu. Ten krok kritizoval v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Kromě toho kabinet oznámil zmrazení platů státních zaměstnanců v době rekordní inflace, což znamená, že reálná odměna těchto zaměstnanců fakticky klesá. Toto opatření může vést k podhodnocení veřejného sektoru a snižování kvality poskytovaných služeb. Právě v současné době, kdy premiér Petr Fiala upozorňuje na možnost levnějších nákupů v Německu, je třeba spravedlivě odměňovat zaměstnance. Zejména pokud chceme kvalitní veřejné služby, míní ekonom Jakub Komárek.
Problémy už se netýkají jen úředníků
Vláda sice deklaruje snižování počtu zaměstnanců státu, ale tím může ztratit motivované a schopné pracovníky. „Již dnes práce ve veřejné sféře není atraktivní pro šikovné učitele, zdravotníky či elitní analytiky. Vládní změny schopnost státu adaptovat se na rychle měnící se svět jen zhoršují,“ podotýká Komárek, se kterým mluvila redakce eXtra.cz.
„Od vlády slyšíme, že je třeba šetřit, abychom mohli mít perspektivní budoucnost. Avšak výkon české ekonomiky a klesající spotřeba českých domácností naznačují, že tupé vládní škrty podkopávají potenciál české společnosti skrze špatné řízení české ekonomiky,“ dodává ekonom.
Napětí ve veřejném sektoru už se projevilo stávkou tří čtvrtin škol, které vyjádřily nesouhlas s mzdovým ohodnocením v oboru. Pondělní stávkou na reálný pokles příjmů a dopady konsolidačního balíčku reagovaly také odbory. Předseda ČMKOS Josef Středula už dříve upozornil, že za poslední dva roky reálný příjem zaměstnanců ve veřejném sektoru klesl o jednu pětinu.
„Pomalu se dostáváme do situace, kdy kvalitní školství a zdravotnictví bude dostupné jen v soukromém sektoru, který si však nemůže dovolit každý,“ uvedl Komárek a dotkl se tak palčivého tématu – problémy už totiž nejsou omezeny pouze na úředníky, ale zasahují i do oblastí jako jsou školství, zdravotnictví nebo policie.
Čeští lékaři putují na Slovensko
Obzvláště postižený je pak obor zdravotnictví – řada lékařů již odchází za hranice z důvodu lepších podmínek. Vedoucí tiskového oddělení České lékařské komory (ČLK) Michal Sojka v rozhovoru pro eXtra.cz navíc uvedl, že zatímco dříve přicházeli do Čech a na Moravu lékaři ze Slovenska, nyní se situace obrátila.
„Plánovaná změna FKSP bude znamenat, že zaměstnancům na řadových pozicích, a přiznejme si, na nich každá nemocnice stojí, zůstane měsíčně kolem dvou stovek, z čehož si mimo jiné mají platit obědy. Ty jsou sice dotované, ale i tak už jsem slyšel hořké vtipy mezi sestřičkami, že od 10. do konce každého měsíce budou bez oběda, ale zase prý nebudou muset držet diety,“ říká pod podmínkou anonymity člen vedení jedné z pražských nemocnic.
Premiér Fiala, s měsíčním příjmem přes čtvrt milionu korun, tak možná podceňuje dopady svých opatření, která vedou k odlivu zaměstnanců k jiným zaměstnavatelům a snižují motivaci pro práci ve veřejném sektoru. Ekonom z PAQ Research navíc upozorňuje na další rostoucí fenomén.
Švarcsystém na vzestupu
„Na jedné straně máme vysoké zdanění zaměstnanců, které se kvůli zavedení nemocenského pojištění ještě zvýší, a na druhé straně je tolerance švarcsystému v soukromém sektoru, který snižuje daňovou zátěž práce na minimum. Existence švarcsystému neprospívá malým řemeslníkům na Jesenicku, nýbrž zejména konzultantům a pracovníkům v IT s vysokými příjmy,“ všímá si Jakub Komárek.
„Člověk se sám může přesvědčit na internetu, kde je mnoho nabídek práce na IČO s fixním pracovním místem a ‚dovolenou‘. Je tak třeba méně danit práci zaměstnanců a více soukromý kapitál, aby společnost byla férovější, produktivnější a odolnější,“ dodává.
Související články
Zapomenutý milion Petra Fialy propírá Sněmovna: ANO nemá témata, rozčiluje se premiér
Petr Fiala sklízí na pracovní cestě v Indii úspěchy: Země se mu klaní, pojmenovali po něm institut
Vánoční projev premiéra Fialy: Nejhorší máme za sebou, čeká nás rok hojnosti, slibuje
GLOSA: Vláda je špatná, naoko odbabišované ANO by ale bylo ještě horší
