Vymazlený Ken promluvil pro eXtra.cz: Co si Robert Paulat myslí o světě, ve kterém žije?
Ona je realita většinou jiná. Přijdete do agentury, jste ještě v pubertálním věku a máte obrovské očekávaní, že se z Vás stane supermodel/modelka přes noc. Tak to je velmi naivní představa. Je to velmi dlouhá cesta a dosáhnout cíle může jen ten, který má odvahu žít v cizím městě či zemi bez rodiny a kamarádů. Samozřejmě jde o štěstí a kontakty V neposlední řadě musíte mít ostré lokty a velké charisma zaujmout v tisícovém davu.
Pokud máte to štěstí a tuzemská agentura Vás pošle do zahraničí, začíná kolotoč castingů, prvních profesionálních foto testů a focení. Já jsem začínal v Praze a ještě mi nebylo ani dvacet let a moje první cesta vedla do tureckého Istanbulu. Musím říct, že to byl jeden z nejhorších zážitků v mém životě Po příletu do Istanbulu následoval šok.
V příletové hale na nás čekal tamní booker, který vypadal, jako že si odskočil z nedalekého tržiště. Jeho angličtina byla velmi slabá a já s Katkou Smržovou, vicemiss 2002, jsme byli rozděleni do dvou apartmánů. Bohužel v té chvíli jsem ještě nevěděl, že Katka bude spát na staré proleželé matraci s modelkami z jiných států a já dostanu privilegium a velkorysou nabídku spát přímo u majitele agentury doma.
Po příchodu do jeho bytu jsem dostal dokonce i jeho ložnici. Ale to jsem ještě nevěděl, že nebudu v té ložnici spát sám, nýbrž s majitelem agentury osobně! Jelikož jsem z rodiny, která mě velmi dobře připravila pro život, tak jsem si nenechal nic líbit a ihned jsem zavolal Miladě do agentury, že mi nepřipadá tato cesta moc profesionální. Z telefonu se jen ozvalo: "Kůzlátka moje... Vy nevíte, co je to modeling... Musíte bojovat!"
Tak jsem zavěsil, zavolal Katce a odletěli jsme nazpět domů snad druhý den. A bylo dobojováno. Díky bohu, že jsme se vrátili v pořádku domů. Byli jsme prostě ještě děcka a mohlo se stát cokoliv.
Po této zkušenosti jsem odešel z jedné z největších agentur v Praze a zkusil jsem na vlastní pěst odletět do Frankfurtu. Tam jsem dostal kontrakt s agenturou Eastwest models. Tato agentura je jedna z největších v Německu a konečně jsem poznal, jak má vypadat vztah mezi modelem a agenturou.
Byl úžasný pocit začít vydělávat obrovské peníze. Pracovat několikrát za týden a inkasovat tisícieurové částky. Splnil jsem si sen a koupil jsem si nové auto. Lítal jsem po celém kontinentu, protože mne agentura nabízela do celého světa Poznal jsem úžasné lidi, nádherná místa, ale stesk po rodině a zázemí je obrovskou daní, kterou platíte za to, že vyděláte balík za poměrně krátkou dobu.
Někdy je ta samota tak velká, že se snažíte uniknout a to vede třeba k závislostem. Přidává se stres z konkurence a také je na Vás vyvíjen velký tlak od agentů a bookerů. Musíte být stále ve velmi dobré kondici s úsměvem na tváři, ale když skoro nejíte a nespíte, je to velmi těžké. Já jsem cvičil a běhal každý den, snažil jsem se nemít žádný podkožní tuk, a tak jsem si vařil stále dokola jen kuřecí prsa na vodě a k tomu trochu rýže.
Někdy jsem měl takový hlad, že jsem se neudržel a snědl celou ledničku a pak si to začal vyčítat. Jen silný jedinec nepropadne bulimii. Já jsem začal silně kouřit a pít redbull, abych ten kolotoč ustál. Přesto na toto období vzpomínám rád, byl jsem mladý a užíval si života plnými doušky.
Jako teenager si moc neuvědomujete, že si můžete ublížit. A tady je ta velká hrozba pro ta začínající „kůzlátka", ze kterých chtějí mít rodiče už v 15 letech modelky. Setkal jsem se s anorektičkami, které si namáčely vatu v pomerančové šťávě, aby si navodily pocit sytosti, nebo bulimickými modelkami, které po přehlídce snědly všechno na rautu a pak letěly zvracet na záchod.
Jeden otřesný zážitek jsem měl s kamarádkou, která se tak přejedla, že se jí udělalo spatně u rautového stolu, a tak obsah svého žaludku vyzvracela přímo do své kabelky
Tak vypadají následky nátlaku módního světa na děcka, která právě ukončila základní vzdělání a nejsou připravena na tento svět. A la příběh Ďábel nosí Pradu...
Já jsem anorexii ani bulimii nepropadl, ale nasedl jsem na vlak, který se jmenuje estetická-plastická chirurgie Ale o tom se dozvíte v dalším díle mého blogu...
xxx Robert