Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Svátek 28. října: Kladení věnců na Vítkově proběhlo v mlze, bez Zemana i bez lidí

103. výročí vzniku samostatného Československa: Prezident Miloš Zeman věnce položit nemohl
Zdroj: Profimedia
+ Další fotografie
Vznik samostatného Československa

U hrobu Neznámého vojína položili věnce při příležitosti 103. výročí vzniku samostatného Československa premiér Andrej Babiš (67), předseda Senátu Miloš Vystrčil, ministr obrany Lubomír Metnar i náčelník generálního štábu Armády ČR Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman (77), který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.


Prezidenta zastoupil Jan Kaše

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. Tradiční ceremoniál se uskutečnil po roční pauze, loni byl zrušen kvůli epidemii koronaviru. Letos museli mít všichni přítomní respirátory. 

Kvůli zhoršování epidemie covidu-19 nebyla umožněna účast veřejnosti, což někteří nesli nelibě. ​Lidí, kteří se chtěli na ceremoniál podívat, se sešlo několik desítek.  Akci komplikovala mlha. Kvůli ní nemohly vzlétnout gripeny ani helikoptéry. 

Věnec položil u hrobu Neznámého vojína třeba premiér Andrej Babiš (67), prezidenta Miloše Zemana (77) zastoupil náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Akce k založení republiky se dnes konají i v dalších místech republiky. Výročí si lidé připomenou v Brně, Olomouci i Ostravě. Na Pražském hradě se v poledne uskuteční slavnostní střídání stráží. Doplní ji motocyklová jednotka a praporečníci. Večer bude Pražský hrad nasvícen barvami trikolory.

Státní vyznamenání se budou předávat v lednu

Kvůli Zemanově nemoci se ale neuskuteční předávání nejvyšších státních vyznamenání. Hrad ceremonii přesunul na 1. ledna. Pražský hrad ale večer seznam oceněných, stejně jako loni, zveřejní na svém webu.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.

Související články

Další články