Skandální život poslední milenky Ludvíka XV.: Jeanne du Barry nedbala na etiketu

Jeanne du Barry se narodila jako Jeanne Bécu de Cantigny 19. srpna 1743 a byla nemanželské dítě chudé švadleny a pravděpodobně mnicha, ale jisté to není. Neměla tedy rodinné zázemí a brzy byla díky matčině milenci poslána na učení do kláštera, kde strávila devět let. Po jeho opuštění nastoupila do služeb vdovy madame de La Garde. Ta ovšem měla dva hezké syny a Jeanne brzy objevila, že po mamince nezdědila jen lásku k sexu a volné mravy, ale také talent sex velmi kvalitně praktikovat. Stala se milenkou obou z nich a brzy byla z rodiny vyhozena.

Pokračovala tedy hledat štěstí do Paříže, kde dělala kdeco, od prodavačky přes kadeřnici po modelku. Nakonec se dostala do spárů Jeana du Barryho, zhýralého a prodejného Gaskoňce, pasáka luxusu, který zprostředkovával vybrané dívky pro smetánku a aristokracii, a jak popisuje magazín Le Point, začala s ním žít a pracovat.

Pak se seznámila s vévodou de Richelieu, který ji vybral pro krále Ludvíka XV., jenž v tu dobu ztrácel chuť do života po smrti svého Dauphina. Podle pečlivě připraveného plánu všech zúčastněných, kromě krále, se tak Jeanne a Ludvík roku 1768 ve Versailles "náhodou" potkali. A hned byla ruka v rukávě.

sadistický spisovatel

Markýz de Sade: Úchylnému aristokratovi odepřeli jeho poslední vůli

Skandální metresa pobouřila Versailles

Král rázem ožil, ale ve Versailles vypukla panika. Neurozená milenka lehkých mravů, která si nebrala servítky a neobtěžovala se s dodržováním dvorní etikety, pila krev celému dvoru, především královým dcerám. Ludvík XV. také musel čelit tlaku, že ji znala celá pařížská aristokracie, a protože není vdaná a urozená, nemá prý tedy u dvora co dělat. To však vyřešil snadno. Jeanne si vzala hraběte Guillama du Barry, bratra Jeana, jejího pasáka, který již ovšem ženatý byl, a dostali tak šlechtické komnaty ve Versailles. Guillame pak příhodně odcestoval a Jeanne byla oficiálně hraběnkou.

V pouhých pětadvaceti letech, na jaře 1769, patřila Jeanne du Barry díky králi k nejbohatším lidem Francie. Dostávala velice nadstandardní roční důchod, který by byl údajně ekvivalentem šesti zámků i s přiléhajícími panstvími, a k tomu vlastnila zbrusu nový byt na Cour de Marbre, panství Louveciennes, přes dva miliony šperků, stovku sluhů, komorníků a komorných a jako dar od krále dostala dokonce černého pážete Zamora.

Dnes je ve Versailles mnoho lidí

Přesto se však musela neustále vyrovnávat s tím, že ji dvůr nesnáší a dívá se na ni skrz prsty. Situace se výrazně zhoršila, když si roku 1770 vzal Ludvíkův vnuk a nastávající král Ludvík XVI. rakouskou princeznu Marii Antoinettu. Tu chování du Barry uráželo a říkala jí 'Stvůra'. Možná si tak i chtěla přilepšit u pro ni nového dvora, u kterého se necítila jistá. S du Barry zásadně nemluvila, viditelně ji přehlížela na veřejnosti a nezvala ji na večírky. Jean du Barry pak na oplátku nevynechala jedinou příležitost mluvit o tom, jak to Marii Antoinettě a Ludvíku XVI. očividně neklape v posteli, a dávala na odiv, jak oni jsou s králem šťastní.

Ludvík XV. velmi zuřil a situace postupně získala politický rozměr, protože manželství mezi Ludvíkem XVI. a Marií Antoinettou mělo stvrdit přátelství mezi Francií a Rakouskem. Zasáhla tedy matka Marie Antoinetty Marie Terezie, která na ni z Rakouska zatlačila, ať s du Barry promluví, a tak se i stalo. Roku 1772 k ní přistoupila a pronesla: "Dnes je ve Versailles mnoho lidí."

TRAGICKÝ OSUD

Rozmazlená panovnice, nebo oběť doby? Kontroverzní Marie Antoinetta nechala dětem postavit vlastní vesnici

Život v ústraní

Touto událostí se situace pro Ludvíka XV. a Jeanne du Barry zklidnila a nic nebránilo jejich štěstí. Bohužel ne na dlouho. Roku 1774 podlehl král neštovicím a Jeanne du Barry byla vykázána z Versailles do kláštera Pont-aux-Dames.

Zde historický snímek Jeanne du Barry - Králova milenka režisérky Maïwenn, která v něm ztvárnila i hlavní roli, končí. Skutečný příběh slavné milenky však nikoli.

Asi po dvou letech mohla svůj nedobrovolný pobyt v ústraní opustit a vrátit se na svůj zámek Louveciennes, kde měla uloženo i veškeré své bohatství a šperky. V bídě tedy po zbytek života rozhodně nežila. Přijímala k návštěvám své staré přátele z řad dvorské šlechty. Příkladně se také starala o své poddané, byla k nim velkorysá, podporovala sociálně slabé a získala si tím úctu a vděk obyvatel ze širokého okolí. Na milost ji dokonce vzal i královský dvůr, když ji roku 1777 navštívil král Josef II., bratr královny Marie Antoinetty.

Velká francouzská revoluce

Také její milostný život smrtí krále neskončil. Dlouhodobý vztah navázala s vévodou de Brissac, se kterým by snad mohla i šťastně zestárnout, kdyby jí jeho hlavu nehodil rozzuřený dav k nohám během Velké francouzské revoluce. Ano, i na ni nenáviděná králova milenka doplatila. Ačkoli pro většinu šlechty byla v dobách své slávy póvl z ulice, pro strádající chudinu z města byla zase ztělesněním zhýralosti a nenažraností aristokracie. Přestože se jí podařilo uprchnout do Anglie, kde měla bezpečné zázemí, z nějakého důvodu, zřejmě kvůli snaze domoci se dědictví po de Brissacovi, se roku 1793 do Francie vrátila. Tam pak byla zatčena jako kontrarevolucionářka a 8. prosince 1793 popravena gilotinou. Při tribunálu se proti ní postavil i její milovaný černý sluha Zamor, který byl na straně revolucionářů.

Životopisné drama o hraběnce Jeanne du Barry mělo v českých kinech premiéru 5. října 2023 a ČSFD má nyní ne moc lichotivé hodnocení – 69 %.

+ Dalších 10 fotografií

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad