Seriál COVID-19: Kde se vzal koronavirus a jak se mohl přenést na člověka?

Pokud jde o nový typ koronaviru, tak dnes prokazatelně víme, že jeho první záznam sahá do pevninské Číny, konkrétně města Wu-chan. A právě v této oblasti se zrodil vir, který přerostl v pandemii na úrovni celého světa. Kvůli ideálním podmínkám se dokázal velmi rychle a v krátké době rozšířit do celého světa.

Poprvé o něm informoval lékař Li Wen-liang. Zároveň se pokoušel varovat před novým typem koronaviru již v prosinci minulého roku (2019). Sám se virem od své pacientky nakazil a později mu podlehl. Šlo o podobnost s virem způsobujícím nemoc SARS. Tato choroba v letech 2002 a 2003 připravila o život přes 700 lidí. Jenže nový koronavirus je v něčem jiný... Zejména v tom, že má menší smrtnost a kvůli tomu, že se dokáže ve svém hostiteli množit bezpříznakově a jeho detekce je až přibližně po dvou týdnech, dokáže napáchat obrovské škody. (Vir, který má vysokou smrtnost, se nedokáže tolik šířit, protože ve většině případů dojde k usmrcení hostitele a znemožnění přenosu - pozn. red.)

Co je vlastně koronavirus?

Koronaviry jsou rodina virů, které obvykle způsobují respirační onemocnění. Patří k nim viry, které způsobují běžné nachlazení a závažnější onemocnění, jako je respirační syndrom na Středním východě (MERS-CoV) a syndrom těžkých akutních dýchacích cest (SARS-CoV).

Nebezpečné zoonózy

Většina virů, které způsobily v posledních letech epidemie s vysokou smrtností, má původ u divokých zvířat – jde o takzvané zoonózy. Patří mezi ně filoviry (třeba Marburg virus, Ebola virus), koronaviry (SARS-CoV, MERS-CoV), henipaviry (Hendra virus, Nipah virus), arenaviry (Lassa virus) či retroviry (HIV). Všechny přitom mají jedno společné. Jde o RNA viry, které v prvních fázích infekce aktivně snižují odpověď imunitního systému napadeného hostitele. V případě nového koronaviru jsou vědci přesvědčeni, že šlo o přenos z netopýra. Podle nové české studie se vyvinul z koronavirů přenášených východoasijskými netopýry, ale na lidi přeskočil podle jedné z teorií z cibetek.

Jak dojde k přeskoku netopýřích virů na člověka, není doposud jasné. Musí jít o velkou souhru ideálních podmínek a okolností a figuruje v nich i mezihostitel. Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu však kromě přímé manipulace a konzumace divokých zvířat včetně netopýrů zásadním způsobem přispívá přelidnění. Existují ale i záznamy o pronikání člověka do nových oblastí. Dochází tedy ke zvýšenému kontaktu mezi lidmi a divokými zvířaty, což má za následek, že se vytvářejí nové možnosti k přeskoku virů a dalších patogenů.

Prymula: Šlo o mutaci

I když existují spekulace ohledně toho, kde se nový koronavirus vzal, přední český epidemiolog Roman Prymula se snaží vyhnout konspiracím. "Nevím, jakým způsobem se vyvinul. Předpokládám, že nejde o nějakou biologickou záležitost ve smyslu, že by někdo uměle ovlivňoval jeho vlastnosti (myšleno viru – pozn. red.). Jestli v laboratoři byl přírodní virus, samozřejmě že k úniku dojít mohlo. Ale spíše si myslím, že šlo o přirozenou mutaci netopýřího viru. Tak jak k tomu už několikrát došlo v minulosti," řekl eXtra.cz Prymula.

Ideální podmínky

Koronavirus se při vyšších teplotách a vyšší vlhkosti šíří podle jedné ze studií mnohem hůř. Stále jde ale zatím o spekulaci, podle které ideální podmínky pro šíření viru jsou nízká vlhkost a teploty mezi 5 a 11 stupni Celsia. Podle tohoto vzorce je i jasná obava, že s podzimem se dá očekávat druhá vlna. Ta by měla být silnější z důvodu, že bude doprovázena sezonní chřipkou.

+ Dalších 10 fotografií

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad