Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Libeňský plynojem: Třpytivá dominanta, která přitahovala slavné spisovatele

Libeňský plynojem: Třpytivá dominanta, která přitahovala slavné spisovatele
Zdroj: Pražská plynárenská
Stalo se před 90 lety

„Na kopečku v Libni vypíná se plynojem. Na dálku i zblízka činí úžasný dojem. Na kopečku vypíná se koule kulatá ...“,


Historie

Plynojemy odjakživa sloužily především k vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou plynu. V plynojemu se uskladňovaly přebytky vyrobeného plynu, aby pak mohly být využity ve špičkách, kdy výrobní kapacita plynárny nestačila.

Tlakový kulový plynojem na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století představoval světovou technickou novinku. První tlakový kulový plynojem na světě byl postaven v roce 1927 v Chicagu. A již 3 roky poté, v říjnu roku 1930, Pražská obecní plynárna vypsala soutěž na dodávku kulového tlakového plynojemu v Libni. Důvodem jeho výstavby byl zejména razantně rostoucí průmysl Vysočan a  Libně, který již nestačila zásobovat nová plynárna v Michli (zprovozněná v roce 1927). Doprava potrubím z Michle byla ve špičkových odběrech nedostatečná a tlakové ztráty značné. K odstranění těchto nedostatků byl proto postaven první tlakový plynojem v Praze.

Soutěž na dodávku plynojemu vyhrálo Vítkovické horní a hutní těžařstvo, strojní zařízení dodala Českomoravská Kolben – Daněk a. s., a stavební práce a základy provedla firma Ing. Dr. Keclíka v Praze. Libeňský plynojem – první v Čechách a jeden z prvních kulových tlakových plynojemů na světě – byl uveden do provozu v červenci 1932 v Praze na kopci nad Palmovkou. Plynojem významně posílil zásobování průmyslové Libně a Vysočan plynem, byl součástí Pražské obecní plynárny v Michli.

Technická data

Plynojem se plnil v noci, od 23.00 do 5.00 hodin, vyprazdňování během dne i noci probíhalo automaticky. Průměr měl 20 metrů, užitečný obsah 12,6 tisíce m3 svítiplynu. Celková váha plynojemu dosáhla 270 tun.  Natřen byl olejovým nátěrem a stříkán hliníkem k odrážení slunečních paprsků, aby se plyn nezahříval. Tehdejší cena plynojemu včetně základů byla 1,8 milionu Kč. Podle původních plánů měla kolem Prahy vzniknout síť obdobných plynojemů, avšak tento záměr nebyl nikdy realizován.

Jen 13 let v provozu

Pro uskladňování plynu sloužil libeňský plynojem ale jen 13 let, do května 1945, kdy byl při revolučních bojích prostřelen. Protiletadlový dělostřelecký granát na jižní straně plynojemu vytvořil díru o průměru přibližně 1/2 metru a uvnitř explodoval. Naštěstí byl plynojem tou dobou již téměř prázdný, a tak nedošlo k jeho výbuchu. Přesto trvalo mnoho hodin, než zbytky plynu vyhořely. O poškozený plynojem plynárny již neměly zájem, byl natrvalo vyřazen z provozu, a nikdy již nesloužil svému původnímu účelu. 

Nové využití plynojemu

V roce 1947 navštívila delegace britských vědců tehdejší Letecký výzkumný ústav v Letňanech. Vznikla myšlenka využít bývalý plynojemu jako podtlakový zásobník pro aerodynamické zkoušky. Plynárna bezplatně libeňskou „kouli“ na výzkumný ústav převedla a začala se budovat laboratoř aerodynamiky vysokých rychlostí. Otvor po průstřelu byl zacelen, výtlak kompresoru se zaměnil za sání, vybudovala se hala pro zkušební tunel. I v současnosti je bývalý Libeňský plynojem součástí Laboratoře aerodynamiky Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. 

Umělecký objekt

Třicátá a čtyřicátá léta 20. století představovala jeden z vrcholů slávy libeňského plynojemu. Třpytivá ocelová koule na nezastavěném kopci nad Libní budila pozornost a zájem umělců, fotografů, malířů a výtvarníků, jako objekt dokonalý z hlediska technického i estetického. Své místo si našel i v literatuře (Josef Škvorecký: Blues libeňského plynojemu). Nepřekvapí, že upoutal i libeňského „pábitele“ Bohumila Hrabala, plynojem v Libni je zmiňován dokonce i v jedné kramářské písni Vlasty Buriana.

Libeňský plynojem i v současnosti tvoří charakteristickou dominantu Libně a je připomínkou slavné svítiplynové éry pražského plynárenství. Stále je nazýván plynojemem, přestože svoji původní funkci skladování plynu ztratil a již více než 70 let slouží jinému účelu. První náš tlakový plynojem připomíná věrně provedený model v Plynárenském muzeu Pražské plynárenské, kde zájemci najdou i další historické dokumenty s ním související. V roce 2006 byl Národním památkovým ústavem vyhlášen kulturní památkou pod názvem „Bývalý plynojem Pražské obecní plynárny v Praze 8 – Libni“. Doufejme, že zůstane zachován i pro příští generace jako technická památka. 


Související články

Další články

Nejnovější kauzy