Homosexuálové naší země, vyoutujte se! Odvahu a tyhle fotky můžou být vaše!
Jmenuji se Leila a ne, nejsem na holky. Nebaví mě psát módu a už vůbec řešit něčí prsa. Někteří z vás mě čtou rádi a jiní mě nesnáší, přesto právě teď čtete otvírák mého sloupku. Budeme se virtuálně potkávat, a to celkem často. Zvykněte si a vítejte.
A teď k těm homosexuálům. Dokážu pochopit, že ačkoliv jsem velkým zastáncem adopcí dětí homosexuály, je to stále pro některé hodně pokroková myšlenka, která nemusí být úplně po chuti ani lidem, kteří proti LGBT komunitě v zásadě nic nemají. Úplně mimo moje chápání ale zůstává fakt, že ve 21. století musí lidé po celém světě hlasovat o tom, zda dva zamilovaní lidé mají právo sezdat se. Takové samozřejmosti může odporovat jen omezenec, který sám nemá komu nastavit svoji tupou hlavu na pohlazení.
Obrovský krok udělaly Spojené státy americké, kde nejvyšší soud v sobotu rozhodl, že sňatky osob stejného pohlaví budou legální ve všech amerických státech, to znamená, že posledních 14 států, které svatby gayů a lesbiček doposud zakazovaly, musí s touto praxí přestat. Přidaly se tak k dalším zemím, které sňatky homosexuálů uzákonily, a pokud fakt, že se z homosexuality ve vyspělém světě stává normální společností běžně přijímaná záležitost, nedodá odvahu jedincům, kteří stále žijí ve lži, pak už nevím, co by bylo dostatečné popostrčení.
A já se ptám, proč se konečně nevyoutovat? Všichni žijeme své menší či větší životní lži, ale žijeme to jako my, se svými partnery, a nikoli jako někdo, koho musíme hrát, protože je to tak lepší. Ten pocit být sám za sebe je tak přirozený, že ho přece každý musí chtít zažít. Tak na co čekat?
Co na to věřící rodiny s bohem na prvním místě? Žijete v jedné z nich?
Tak nezapomínejte na argument číslo jedna. Jste takový, jak vás bůh stvořil, tak jste se narodili.
A když už jsem vzkázala všem gayům a lesbám, aby se vyoutovali, mám ještě vzkaz pro rodiče. Ne jen pro ty, kteří to mají za sebou, ale i pro ty, kteří čtou tenhle text a jsou pevně přesvědčeni, že se jich to netýká. Pro všechny ty otce, kteří doma nadávají sousedovic klukovi do podělaného teplouše, a pro hloupé matky, které by své děti nejraději z té hrozné nemoci léčily.
Barva pleti, vlasů, očí, vyznání, národnost, vzhled… Na ničem z toho nezáleží. Nezáleží, zda je někdo homosexuál, nebo heterosexuál. Prostě je to naprosto nepodstatná záležitost. Důležité je jen to, jak se člověk chová. Pokud máte slušně vychované děti, tak se z nich rozhodně nestanou hajzlové mávnutím duhového proutku. Zůstanou takoví, jací jsou, jen budou o velký kus šťastnější.
A jak to můžu vědět? V okruhu mých nejbližších přátel je několik gayů. S některými se znám opravdu hodně let a se dvěma jsem si prošla v jejich pubertě tou slavnostní chvílí, kdy sbírali několik měsíců odvahu, aby potom opravdu řekli nahlas - mami, tati, já jsem gay. Uplynuly roky, emoce se uklidnily a oba žijí ve šťastných vztazích a stýkají se se svými rodinami.
Závěrem pro ty z vás, kteří právě otevírají e-mail a chystají se mi napsat, jaká jsem káča, nedělejte to v případě, že se vaše sdělení bude týkat jednoho z těchto bodů, je to zbytečné:
1. Sama jsi zakomplexovaná lesba.
Odpověď: Jsem heterosexuálka.
2. Propaguješ homouše, naše děti můžou být kvůli tvým kecům teplé.
Odpověď: Homosexualita se nedá propagovat. Nikdo nezmění svoji sexuální orientaci, protože je to zrovna trendy.
3. Shoříš v pekle, lidi mají žít v párech jako muž a žena, je to dáno od boha.
Odpověď: Lidé mají prožít život milovaní se svou láskou, bez ohledu na to, jakého pohlaví je protějšek. Pokud za tak prostou věc, jako je snaha o svobodu výběru partnera pro každého bez výjimky, upaluje v pekle, tak je něco hodně špatně a už je mi to asi jedno a všichni homofobové si můžou pod můj kotel přiložit kládu.
To je pro dnešek vše. Své příběhy a náměty můžete psát na leila.tucek@extra.cz.