Frackovo okénko: Ohebný Krajčo zaprodaný politikům? Kdepak, chytrý obchodník, kterému tleskám!
Při svém tradičním ranním pročítání opravdové konkurence našeho webu (blesk.cz, CNN.com, BBC.uk) mě hodně pobavil text Blesku o prodejném Krajčovi (37).
Lidi tohle chtějí slyšet, hajzlík, kam vítr, tam plášť, že mu není hanba, jak se může podívat na sebe do zrcadla, ble, ble, ble.
Ty samé pindy, pro proletáře tak typické, k tomu slyším od kolegů celebrit (tedy celebrita jsem jen já, oni pseudocelebrity, ale neříkám jim to), ze kterých mluví to samé, co z plebsu – prostá závist. Ne, že si Krajčo nahrabal, ale spíš že proč on co volby, to kampaň a za double a já zase hovno, nepočítám-li tu šaškárnu pro KSČM na náměstí kdesi ve Slezsku (zdravím Martina Maxu)...
Legrační je, jak ti chytří (novináři Blesku) samozřejmě dobře vědí, co ti hloupější (jejich čtenáři) nemohou, a i kdyby, potvrzovat jim to nemůžeme – totiž, že Krajčo se jen chová jako sakra dobrý obchodník, kterému tohle ve skutečnosti u fanoušků uškodit nemůže.
Že ve skutečnosti jen kapitalizuje pracně budované značky své a kapely, a to takřka beze ztrát, byť hlupák nad článkem si musí být jist, že tohle teda Krajčovi neprojde, že se doživotně znemožnil a nikdo si ho nebude vážit.
Pche. Přesně toho se Krajčo bát vůbec nemusí u jediné skupiny, kterou reálně on i kapela potřebují – u skalních.
Je mu srdečně jedno, co si o jeho brnkání pro mocné napříč spektrem myslí kavárna, a je mu dokonce i jedno, co si o tom myslí ulice a ti, kteří ho nějak vnímají.
Ti si jeho cédéčko nekoupí, ty na Kryštof Kemp nepřijedou. Jeho skalní ano a jeho skalních je tolik, že si může podobný hazard dovolit.
Úspěch Krajča coby muzikanta a Kryštofa jako kapely je tak velký a dlouhodobě stabilní, že i kdyby se v kampani zaprodal Dělnické straně sociální spravedlnosti, nejenže to ustojí, ale na návštěvnosti svých akcí a prodeji nosičů to prostě nepocítí.
Zbytek je byznys. Nejde o přízeň mocných. O těch on coby přemýšlivá bytost, která zjevně nemá problém vidět věci v souvislostech, dobře ví, že dnes jsou u kormidla, které už ráno může držet v ruce někdo jiný.
Jde o peníze.
V případě politických zakázek o velké, protože to, co dělá Krajčo pro Babiše a dělal pro jeho předchůdce, fakt něco stojí.
A on prakticky nemá co ztratit. Až na sympatie a pověst, ale u těch, kteří jej neživí.
Ti, kteří ho živí, tohle mávnutím ruky přejdou a budou ho živit dál, stejně jako mocní ho příště zase rádi zapojí, ať to stojí, co to stojí, protože to minule a předminule a vlastně vždycky fungovalo.
Na jevišti i v předvolebním boji. Protože Richard prostě funguje na lidi i před lidmi. Má talent a charisma, má přesně to, co ti, co si jej najímají, často nemají.
Richard si na rozdíl od Maxy a jemu podobných umí předem sestavit účet mediálních a jiných zisků a ztrát.
Udělal to i tentokrát a rozhodl se správně.
Za rok bude zase spokojeně po Kryštof Kempech počítat tržbu, vyprodávat haly s comebackovým turné Kryštofa, fakturovat vládcům kousíčky svého středo pravo levo pravičáctví a charakteru v sedmimístných sumách, cenit se jako herec zase na víc než posledně.
Protože tvář a charakter možná ztratil buď před těmi, kteří mu k ničemu nejsou, nebo před těmi, co jim o tom píšou či ho jedou nad presíčkem a Literárními novinami.
Čili před nikým, kdo by mu stál za víc než jedno naštvané cigáro před další show.
Je to dobrý obchod a není to zdaleka tak hloupé a krátkozraké, jak se hloupým a krátkozrakým může zdát.
A Richard je všechno, jen ne krátkozraký, hloupý hokynář.
A těžší než to napsat je si to připustit a akceptovat to, což ale není v zájmu bulváru a možnostech plebsu.
Je to možná tak v zájmu Krajča.
Kterému to je v případě jeho kritiků z lidu i od kalamáře ale právem u prdele.
Kotel pod jevištěm totiž neřídne a tržbu počítá on.
Co by za to jiní dali…