10 šokujících faktů o českém školství: Čím vším jsme si museli jako mladí projít?
Teror, psychický nátlak a mučicí praktiky - taková byla ještě nedávno realita v českém školství.
Sami nechápeme, jak jsme mohli všechno přežít, i když musíme přiznat, že duševně jsme nejspíš poznamenaní navždy.
Svým dětem následující článek raději neukazujte. Ze strachu, co všechno by se mohlo vrátit, byste jim pak museli ještě shánět psychologa.
1. Nosili jsme učebnice!
Neexistovaly tablety. V batohu jsme museli mít takové papírové tlusté věci, které jsme ještě potupně, už celé ušpiněné, roztrhané a zapáchající, fasovali po starších spolužácích.
2. Psali jsme!
Na papír. Perem či tužkou. Vlast-ní-ma ru-ka-ma! Notebook by nám učitelé vyhodili z okna.
3. Dokonce nás nutili psát psacím písmem!
Nikdo nechápal naše útlocitné povahy a nevymyslel pro nás Comenia Script. Dobře. Možná díky tomu nejsme dneska tak omezení a aspoň něco umíme. Za jakou cenu ale!?
4. Mlátili nás!
Tělesné tresty byly oficiálně zrušeny sice už někdy za dob habsburské monarchie, ale ještě donedávna se na ně samozřejmě nehrálo. Zatímco dnes by za jednu facku letěl učitel na doživotí a dav matek a otců by ho veřejně zlynčoval, dřív to ve třídě vypadalo pomalu jako v boxerském ringu. A my, chudáčci, nemohli ani ceknout, protože rodiče by nám jedině přidali.
5. Neměli jsme jak natáčet učitele!
Žádné chytré telefony, žádné digitální kamery, hotový pravěk. Kdo nám pak měl uvěřit fyzické týrání?
6. Museli jsme číst!
Buď ještě nebyl internet, nebo čtenářské deníky nejely ve velkém jako dnes. Co to znamenalo? Museli jsme jít do knihovny (!), povinnou literaturu si vypůjčit (!!) a přečíst si ji od začátku až do konce (!!!).
7. Museli jsme dělat referáty!
Žádné Ctrl+C Ctrl+V z Wikipedie. Museli jsme aplikovat hrůzy z bodu šest.
8. V jídelně jsme měli na výběr jenom z… Vlastně jsme neměli na výběr!
Hladomor a bídné zdraví provázely návštěvníky školních jídelen minulých dob. Žádný výběr z pěti chodů. Jedno stejné jídlo pro všechny! Žádné polívčičky s mozzarellou, konfitovaná kuřátka na medu a jako dezert horké maliny. Flákota masa, hnědá omáčka, knedlík a nazdar!
9. Museli jsme cvičit!
I tehdy existovala spousta dětí s příznaky hypochondrie. Až na výjimečné výjimky ale omluvenky od lékařů nikoho nezajímaly.
10. Žádné seznamováky a teambuildingy!
Většinou jsme se všichni poprvé poznávali až při nástupu do nové školy. „Teambuilding“ byl maximálně tak nudný výlet na Bouzov. Jak jsme to vůbec mohli zvládnout?