Znásilněné Češky nemají šanci: Proč se většina zneužitých žen nedočká odškodnění?

Případy sexuálního obtěžování, nebo znásilnění se v poslední době staly široce medializované především u případů psychiatra Jana Cimického, kterého nyní obvinila policie, nebo Pavla Trávníčka, na jehož kauzu upozornila redakce eXtra.cz.

V případech, kdy se obětem v trestním řízení odškodnění od pachatele už vysoudit podařilo, jim však soudy přiznaly v průměru jen 50 procent požadované částky. Přitom jen pouze čtvrtina obětí těchto činů o odškodnění požádala. Důvodem je řada systémových překážek, zejména nedostatečná znalost práv a komplikovanost systému, ve kterém je těžké se zorientovat.

Oběti se bojí

Oběti může také odstrašovat obtížné prokazování újmy nebo obava z přístupu orgánů, které se nárokem budou zabývat. Kromě toho je celý proces velice psychicky náročný a také nákladný, mnoho obětí si nemůže dovolit právní zastoupení a znalecké posudky. „Společenská debata dosud nepovažuje odškodnění obětí násilí na ženách za něco běžného a normálního. Oběti proto čelí řadě strukturálních bariér, obávají se nepochopení, necitlivého jednání a také odsudku,“ dodává právnička organizace proFem Petra Sýkorová.

Avšak i když se oběti násilí na ženách do procesu pustí a odškodnění požadují, stále nemají vyhráno. Finanční odškodnění od pachatele za nemajetkovou újmu, tedy bolest či utrpení, které oběť zažívala či v případech způsobení traumatu stále zažívá, soudy ve více než 20 procentech případů nepřisoudily a nárok odkázaly na občanskoprávní řízení. Tento odkaz se však fakticky rovná zamítnutí nároku. Vidina dalšího dlouhého návazného procesu s nejistým výsledkem totiž oběti odrazuje a téměř nikdy v civilněprávním řízení nepokračují.

Glosa: Jana Cimického policie již obvinila. Dočkají se i oběti Pavla Trávníčka?

Půlka obětí dostane méně než 70 tisíc

Navíc i z těch obětí, které uspěly již před trestním soudem, jich polovina obdržela méně než 70 tisíc Kč. Tato částka, odpovídající necelým dvěma pražským průměrným platům, je nedostatečná a neadekvátní ve vztahu k závažnosti traumatu a zásahu do lidských práv, které oběti trestným činem utrpěly.

Nemajetkovou újmu, která je ze své podstaty neviditelná, bývá obtížné u soudu vůbec prokázat, náročné je také její vyčíslení. Průměrná požadovaná částka odškodnění, kterou po pachateli požadují oběti znásilnění za nemajetkovou újmu, činí 322 tisíc korun, u domácího násilí se jedná o 178 tisíc korun. U obou trestných činů soudy uznávají v průměru zhruba polovinu těchto částek.

Kauza

Kauza Dominik Feri: Podle advokátky bývalý politik zastrašuje své oběti

„Z psychologického hlediska mohou být nemajetkovou újmou dopady trestného činu na psychické zdraví oběti. Ta může trpět posttraumatickou stresovou poruchou nebo depresivní či úzkostnou poruchou. Oběti často trpí poruchami spánku a koncentrace, mívají flashbacky a noční můry,“ vysvětluje psychoterapeutka proFem Dana Pokorná. Tyto následky pak mají velký vliv na společenský či pracovní život oběti, kromě toho se jim také zvyšují náklady na lékařskou či terapeutickou péči.

Připravujeme pomoc i pro Ukrajinky

Organizace proFem chce reagovat i na aktuální válku na Ukrajině a příchod statisíců žen z Ukrajiny do České republiky. "Připravujeme se na to. Zpracováváme materiály do ukrajinštiny. Například informace ve smyslu, jak si počínat, když jsem u někoho ubytovaná, jaké jsou hranice," uvedly zástupkyně proFem na tiskové konferenci, kde byla i redakce eXtra.cz. V plánu je též poskytovat poradenství v online podobě. V budoucnu pak nevylučují ani rozšíření řad organizace o ukrajinské pracovnice.

+ Další 2 fotografie