Vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Nízká úspora přitom nedává smysl
Ministerstvo financí uvažuje o zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Bez jejich daňového osvobození by se je však přestalo firmám vyplácet poskytovat, což by v podstatě znamenalo jejich zlikvidování. V tiskové zprávě o tom například informovala Unie zaměstnavatelských svazů České republiky (UZS). Podle ní dnes volnočasové benefity v zaměstnání dostávají více než tři čtvrtiny českých zaměstnanců. Odboráři proto apelují na vládu, aby „v dalších jednáních pečlivě zvažovala dopady jednotlivých opatření na zaměstnance, firmy i státní rozpočet“. Redakce eXtra.cz se pokoušela zjistit, co by zrušení benefitů pro všechny zúčastněné strany fakticky znamenalo.
Podle vlastního propočtu ministerstva financí jsou přitom rozpočtové dopady zrušení podpory volnočasových benefitů relativně malé – šlo by o úsporu pouhých 1,4 miliardy, která by se ale dotkla zhruba 3 milionů lidí. Lze naopak očekávat, že při zrušení daňového osvobození přestanou firmy v drtivé většině benefity poskytovat, protože je vyjdou z daňového hlediska hůře než samotná mzda. Dá se také logicky předpokládat, že zrušení benefitů povede k vyššímu tlaku na růst mezd ze strany zaměstnanců.
V Česku je využívají přibližně 3 miliony zaměstnanců
Jak poukazují i odboráři, faktické zrušení benefitů dopadne i na přísun financí do školek, divadel, knihkupectví, lékáren a dalších institucí – to povede ke sníženému výběru DPH a poklesu zaměstnanosti v sektoru služeb. Opatření tak logicky omezí spotřebu a tím bude mít dopad i na hospodářský růst.
„Nákupy knih za benefity si získaly v posledních letech obrovskou oblibu. Naše data ukazují, že je využívají desítky tisíc zákazníků každý rok, což je pro knižní trh nezanedbatelná část tržeb. Jejich omezení tedy bude další ránou pro literární trh a obecně kulturu, která je již nyní pod obrovským tlakem,“ napsal eXtra.cz Adam Pýcha, marketingový ředitel společnosti Knihy Dobrovský.
Volnočasové benefity je označení pro částečně zvýhodněné nabídky služeb a zboží, jež zčásti dotuje zaměstnavatel. V Česku je využívají přibližně 3 miliony zaměstnanců, tedy zhruba tři čtvrtiny všech zaměstnanců soukromé i veřejné sféry.
Lidé jsou pomocí benefitů motivováni k aktivnímu či zdravému životnímu stylu, časté jsou i příspěvky na sportovní a kulturní akce, pohybové aktivity (fitness, bazén), ale také vzdělání, knihy, nebo rekreační pobyty. Benefity zároveň představují jeden z nástrojů, kterým může zaměstnavatel přilepšit zaměstnanci nad rámec mzdy a tím mu například pomoci kompenzovat rostoucí životní náklady. V Evropské unii jsou různé formy podpory zaměstnaneckých benefitů naprostým standardem a jedinou zemí, která je nemá, je Maďarsko.
Volnočasové benefity se vyplácejí z čistého zisku v soukromé sféře nebo z Fondu kulturních a sociálních potřeb ve veřejné sféře. Nejsou tedy daňově osvobozené na straně zaměstnavatele, ale pouze na straně zaměstnance.
Související články
Následky vládního balíčku? Rušení benefitů se dotkne ordinací, zdraví bude hůře dostupné, varují podnikatelé
Musela bych si hledat další práci, říká Kristýna: Rušení benefitů se nelíbí lidem ani firmám
Konsolidační balíček Fialovy vlády je trnem v oku odborníkům: Navrhované úspory odnese zdraví lidí, varují
Benefity nás činí konkurenceschopnými, brání se firmy vládnímu zdanění výhod pro zaměstnance. Sněmovna o nich jedná
