Vláda omezí lidem sport a rekreaci: Nic z toho mít nebude, jen otráví občany, tvrdí experti

Záměrem státu je zdaněním benefitů přilepšit státní pokladně přes zvýšené daňové výnosy. Původně chtěl stát zdanit všechny benefity, nyní přišel s tím, že benefity pro zaměstnance daňově “zastropuje” na polovině roční průměrné mzdy, měsíčně tedy zhruba kolem 1 700 Kč. To znamená, že zaměstnanci, kteří si platili z benefitů třeba školku pro dítě v místě zaměstnání nebo jezdili za rozumné peníze na firemní chatu, budou mít zase o starost navíc, protože nově stanovený limit dost možná nebude stačit a z reakcí zaměstnavatelů je patrné, že nebudou ochotní lidem dávat benefity nad tuto hranici.

“Podle reakcí našich členů je zřejmé, že benefity nad limit poskytovat nebudou, stát tak nevybere nic navíc. Nicméně zaměstnanci, kteří díky benefitům jezdili třeba do lázní nebo si z nich platili školku pro děti, budou zase o něco víc otrávení,“ podělil se o zkušenosti Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. To by znamenalo, že snaha státu vyjde vniveč.

konsolidační balíček

Konsolidační balíček Fialovy vlády je trnem v oku odborníkům: Navrhované úspory odnese zdraví lidí, varují

Limitace benefitů

„Návrh na roční limitaci benefitů na úrovni poloviny průměrné měsíční mzdy je krokem, který do oblasti personalistiky vnese chaos. Při zavedení limitu, navíc takto nízkého, budou mít zaměstnavatelé problém s kontrolou a hlídáním překračování limitu. Budou muset vynaložit značné administrativní náklady, aby ošetřili, který zaměstnanec limit překročil, a budou muset složitě řešit, jak mu překročenou výši dodanit,“ řekl Libor Sehnal, personální ředitel AGC Glass Europe. S odstupem se také staví k nově definovanému limitu.

„V naší společnosti přispíváme zaměstnancům na lázně nebo na speciální zdravotní péči. V některých případech se mohou tyto náklady vyšplhat výrazně výše, než je navrhovaný limit ve výši poloviny průměrné mzdy. Pokud chtějí zaměstnavatelé pečovat o zdraví svých zaměstnanců, nedává žádný smysl, aby je od toho stát odrazoval,“ dodal Sehnal podle informací, které má eXtra.cz k dispozici. Navíc když porovnáme zmíněných sedmnáct stovek třeba s cestovným poslanců, které se může blížit až 60 000 Kč každý měsíc, anebo stravným, které dělá 15 160 Kč měsíčně, tak se takový limit na benefity skutečně nezdá dvakrát velkorysý.

průzkum

Konsolidační balíček: Úspory jsou potřeba, ale stravenky nedáme, říkají Češi v průzkumu

Kulturní subjekty a posilovny

Je otázka, zda stát vůbec vybere něco navíc oproti současnému stavu, ale skoro určitě ještě některým plátcům daní a zaměstnavatelům pořádně zatopí. Jak uvedl pro iRozhlas třeba Josef Středula, předseda ČMKOS, opatření dopadne na sektory, kde lidé benefity utráceli, třeba kulturní subjekty nebo posilovny. A je jasné, že lidé, kteří kvůli omezení benefitů přijdou o obživu, propadnou do sociální sítě státem vyplácených dávek a příspěvků. Jinými slovy, stát přichází s další byrokracií, která ale ve výsledku znamená míň peněz pro erár. „Apelujeme na vládu, aby zásadní rozhodnutí dělala na základě dat od lidí z reálné praxe, ne podle výpočtů úředníků,” dodává Jiří Horecký.

Byly to právě odbory, kdo společně se zaměstnavateli a zástupci firem žádali vládu o zachování současného stavu. Vláda však na změně zřejmě trvá. Ve veřejném prostoru zaznívají také názory, jak případnou změnu benefitů uchopit jinak, jen změnou definovaného parametru. „Systém volnočasových benefitů vnímáme jako možnost zaměstnavatele podpořit zdravý životní styl a odpočinek zaměstnanců. Pokud vidí ministerstvo financí potřebu zavést roční limit, tak by měl být určitě vyšší než polovina měsíční průměrné mzdy, což představuje v ročním vyjádření pouze 4 % roční průměrné mzdy. Minimální roční limit by měl být alespoň ve výši jedné průměrné mzdy, který by představoval částku necelých 3 500 Kč měsíčně,“ komentuje věc Jaroslava Rezlerová, Generální ředitelka ManpowerGroup ČR a personální manažerka s více než dvacetiletou praxí.