Trendy
válka na Ukrajině Olympiáda v Paříži Petr Pavel kauza Kramný

Válka z první ruky: Rusové měli naši adresu, zvykli jsme si na všechno, říká novinářka

Alina Poljakova je novinářkou Ukrajinské Pravdy.
Zdroj: eXtra.cz - Jiří Masojídek
Předchozí Další
+ Dalších 7 fotografií
rozhovor

Reportéři eXtra.cz, kteří v uplynulých dnech navštívili Ukrajinu, se tu setkali s novinářkou webu Ukrainska Pravda Alinou Poljakovou. Ta se nám v otevřením rozhovoru svěřila s tím, jak nejen ukrajinští novináři prožívali začátek ruské invaze a jaké to je, když se spolu se svou redakcí ocitnete na seznamu cílů k bombardování. Jak je těžké se s něčím podobným vyrovnat a jaký vliv to má na lidskou psychiku? Přinášíme vám další část našeho rozhovoru.

Ukrajina je už přes rok ve válce a Kyjevem, kde sídlí i redakce Ukrainska Pravda, prakticky každý den zní sirény. Jak těžké je v takovém prostředí pracovat a žít?

No, na začátku to bylo těžké. Nevěděli jsme co očekávat a jak se situace vyvine. Teď jsme si zvykli na všechno. Poplachy, výpadky proudu, všechno. Vaše psychika se přizpůsobí, když jste v tom dlouho. Těžší to bylo v zimě, kdy jsme neměli dost elektřiny, šla třeba jen šest hodin denně a museli jsme se během nich naučit zvládnout všechno. Pracovat, vařit, a tak dále. Je to prostě těžké a těšíme se, až válku vyhrajeme. Snad to ale bude co nejdřív.

Jaké to bylo první dny války? Pracovali jste z krytu?

Vlastně jsme nevěděli, kde kryty jsou. Věděli jsme, že by to měly být stanice metra a některé sklepy, ale vlastně tam ani nebylo dost místa. Já jsem třeba šla čtyřiadvacátého do práce a snažili jsme se Ukrainskou Pravdu spustit v angličtině. Bylo třeba ukázat světu, co se tu děje. Pracovali jsme do oběda, pak jsem se šla domů zabalit a šli jsme na vlak do malého města ve Lvovské oblasti. Tam jsme nakonec zůstali tři měsíce.

V prvních dnech války jsme psali o novinářích, na které se Rusové také zaměřili. Báli jste se téhle situace?

Ano. Bylo to ze začátku opravdu děsivé. Protože invaze přišla z Běloruského území a Kyjev není od hranice vůbec daleko, bylo to děsivé. Věděli jsme, že kdyby nás našli, tak by... (Alina chvilku zaváhá) s námi dělali špatné věci. Naše velké plus bylo, že jsme měli všude starou adresu, chvilku před válkou jsme se přestěhovali. Tajná služba nám pak poslala seznam míst, které se Rusko chystalo bombardovat. Na seznamu byla i adresa naší staré redakce.

Jaký to byl pocit? Píšete o tom články, máte informace z první ruky, ale pak se tam reálně objeví vaše adresa.

Bylo to zvláštní. Bylo nám jasné, že se Rusko bude snažit umlčet svobodu slova. V Chersonu našli novináře, odvedli je z domovů a znemožnili jim dělat svojí práci. Dali je do sklepů, do míst bez vody, jídla, komfortu, kde se dá pouze stát. Tam je nechali, aby „změnili názor “.

To muselo být pro vás psychicky opravdu náročné...

Bylo. Před válkou jsem se upřímně cítila trochu vyhořelá. Ale když válka začala, každý novinář, který se cítil před válkou vyhořelý, se najednou začal cítit jako Fénix. Vstal z popela. Chápali jsme, že musíme pracovat společně pro Ukrajinu. První měsíce to byl prostě sprint. Vzbudili jsme se v šest ráno, začali psát zprávy a přestali jsme v jednu nebo ve dvě ráno. Pořád jsme jen psali zprávy, nic jiného, každý psal zprávy.

Byla jsem v západní části Ukrajiny, ale moje rodina se odmítla evakuovat. Bylo hrozné kontrolovat zprávy, jak vypadá město, odkud pocházím a jak jsou na tom moji příbuzní. Byl to psychický tlak a bylo to opravdu těžké se s tím vyrovnat. Vyhledala jsem pomoc u pychoterapeuta.

Kdy jste měli poprvé volno?

Tuším že v květnu. Musela jsem jet do Lvova a koupit si nějaké jarní věci, v únoru jsem z Kyjeva vyrazila jen s batůžkem. Do té doby jsme pracovali každý den.

Jak jste se vy osobně s tím tlakem vyrovnala? Byl tu moment, kdy jste si řekla, že už nemůžete dál?

No, jak vidíte, je půlka března 2023 a my stále jedeme (smích). Cítila jsem, že ta situace je špatná nejen pro mě, ale také pro mé kolegy a že z pomyslného pracovního sprintu se stal maraton. Zkoušeli jsme najít způsoby, jak odpočívat, ale i když jsem spala, zdálo se mi o práci, ve snech jsem prostě pracovala. A vlastně jsem se necítila odpočinutá.

Proto to bylo velmi těžké a proto jsem poprosila svou psychoterapeutku, abychom začali vysílat podcast o duševním zdraví. Pro lidi, kteří nemají prostředky nebo příležitost mluvit o tom se svým psychoterapeutem. Diskutovali jsme o mnoha tématech týkajících se války a toho, jak se s něčím podobným může člověk vyrovnat.

Zní to, jako by vám to hodně pomohlo.

Byla to vlastně práce navíc, ale máte pravdu, pomohlo. Na Ukrajině není taková terapie zrovna populární, zvláště mezi muži. Myslím, že by se to mělo změnit.

Jak se s válkou vyrovnáváte teď?

Zkouším všechno, co jsem kdy chtěla zkusit. Válka vám prostě nesmí stát v cestě, doufáme v to nejlepší, ale je jasné, že až bude mír, bude se všechno dělat trochu s lehčím svědomím.

Další části rozhovoru s Alinou přineseme v příštích článcích.

Válka na Ukrajině

Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.

V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.

Mohlo by vás zajímat:

Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli

Související články

Další články

Nejnovější kauzy