Ukrajinská starostka o 20 dnech v ruském zajetí: Nelidské mučení, holení hlavy a bezesný týden v chladu
Rusko během invaze na Ukrajinu nedodržuje prakticky žádné mezinárodní zákony a úmluvy včetně Ženevské, která se týká zacházení se zajatci a civilisty. Potvrzuje to mimo jiné i svědectví starostky vesnice Gremjač Hanny Gavriliny, jež byla v důsledku výměny propuštěna po 20 dnech z ruského zajetí. Jak uvedla na svých stránkách ombudsmanka pro lidská práva Ljudmila Denisova, Gavrilina a další ženy byly nelidsky mučeny. Jedna z Ukrajinek se dokonce pokusila spáchat sebevraždu, protože už trýznění nemohla vydržet.
Hanna Gavrilina, starostka vesnice Gremjač v Černihivské oblasti, byla zatčena okupantskými vojáky v polovině března. Pro její uvěznění a následnou deportaci do Ruska stačilo smyšlené obvinění z údajné spolupráce s ukrajinskou armádou. Gavrilina tehdy ještě vůbec netušila, co všechno ji čeká...
Nejprve byla odvezena do stanového tábora, kde byla týden bez spánku držena v chladu. Při každodenních výsleších ji věznitelé bili do hlavy, několikrát nad ní vystřelili ze zbraně a mimo jiné jí vyhrožovali rozstřílením kolen. O bestiálním chování ruských trýznitelů informovala ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmila Denisova na svých oficiálních stránkách.
Po týdnu v táboře byla Hanna převezena do vyšetřovací vazby v ruském městě Kursk, kde jí ostříhali vlasy. "Paní Hanna vyprávěla o jedné ukrajinské krajance, která se kvůli mučení pokusila oběsit na vězeňském prostěradle," uvedla ombudsmanka. Hanna nakonec strávila v zajetí 20 dní, než se v rámci výměny mohla vrátit do své vlasti. O tom, jak dopadla její krajanka, se Denisova nezmiňuje.
Rusko porušuje Ženevskou úmluvu
Zacházení ruských okupantů s ukrajinskými zajatci je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které stanovuje Ženevská úmluva o ochraně civilních osob v době války z roku 1949. Ta zakazuje neoprávněné zadržování civilních rukojmích. Rusové na to ale neberou zřetel. Od začátku války na Ukrajině už zajali stovky lidí, včetně civilistů, které se neostýchají dokonce ani vraždit.
"Apeluji na Komisi OSN pro vyšetřování porušování lidských práv během ruské vojenské invaze na Ukrajinu a na expertní misi zřízenou účastnickými státy OBSE v souladu s Moskevským mechanismem, aby zohlednily tato porušování lidských práv na Ukrajině," vyzývá ve svém prohlášení Ljudmila Denisova.
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli
Související články
Putin je terorista, říkají Ukrajinci žijící pod ruským terorem. Unikátní zpověď ženy, která kvůli válce nemůže mít vysněné dítě
Krveprolití v ukrajinské Buči sledoval celý svět: Ulice smrti byste dnes těžko poznali
Na vlastní kůži v Rusy ostřelovaném Charkově. Řev sirén, exploze z raket a pak hrobové ticho
Reportéři eXtra.cz ve vesnici sirotků: Rusové v Hroze povraždili během jediného útoku 59 civilistů
