Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině MasterChef Česko 2022 MS ve fotbale 2022

Ruská invaze na Ukrajinu znamená problém v zásobování. Čeká nás potravinová krize?

 Ruská invaze na Ukrajinu: Čeká nás potravinová krize?
Zdroj: profimedia.cz
válka na Ukrajině

Ukrajina i Rusko patří mezi nejvýznamnější producenty zemědělských komodit na světě. Dohromady obě země globálně produkují 19 % ječmene, 14 % pšenice, 4 % kukuřice a přes polovinu slunečnicového oleje. Ruská agrese na Ukrajině již vedla k uzavření černomořských přístavů a k rozhodnutí Ukrajiny zastavit vývoz klíčových potravin, jako jsou pšenice nebo slunečnicový olej, aby zajistila domácí zásobování. Nejistota panuje také kolem budoucnosti ruského vývozu potravin vzhledem k možným důsledkům hospodářských sankcí uvalených na zemi. Čeká nás potravinová krize? Na tuto otázku hledala odpověď Asociace pro mezinárodní otázky.

Omezení dovozu těchto surovin z Ukrajiny a Ruska se podle výzkumné zprávy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) dotkne především rozvojových zemí Blízkého východu a Afriky, z nichž mnohé se již před konfliktem potýkaly s vysokými cenami potravin a hnojiv. Například pro Egypt představuje pšenice z Ukrajiny a Ruska 85 % celkového dovozu této obilniny. Kvůli nedostatku obilí na světovém trhu hrozí globální potravinová krize. V minulosti byl růst cen obilí a nedostatek potravin jednou z příčin nepokojů na Blízkém východě, které vedly k tzv. Arabskému jaru.

Cena pšenice je na rekordu

Ceny potravin přitom rostly už před ruskou invazí. S cenami energie navíc rostly a dále rostou také ceny hnojiv. Vliv na ceny měla i pandemie covid-19. Například horší prostupnost hranic omezila pohyb pracovní síly nebo vedla ke zpožděním v lodní dopravě. Specificky u pšenice se cena zvýšila kvůli špatné loňské sklizni v Kanadě a USA. Po ruské invazi na Ukrajinu však cena potravinářské pšenice stoupla na rekordní úroveň.

Česko je soběstačné

Jak je na tom z hlediska potravin Česká republika? V produkci obilovin je naše země dlouhodobě soběstačná. Problémem zůstávají rostoucí ceny energií, které se promítají do cen hnojiv a dalších vstupů zvyšujících ceny potravin. V reakci na prudké zdražování pohonných hmot vláda v první polovině března rozhodla o zrušení povinnosti přimíchávat biosložky do benzinu a nafty. Rozhodnutí čelí kritice, že biosložky bude must nahradit dovážená ropa a že ve výsledku tento krok ceny pohonných hmot zásadně nesníží.

Nejen pro plnění klimatických cílů, ale i v zájmu zachování potravinové bezpečnosti a zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině je podle AMO žádoucí snížit závislost na palivech obecně (fosilních i biopalivech), případně využít vhodnějších alternativ, počínaje např. biopalivy z nepotravinářské biomasy a biologického odpadu

Hrozí nedostatek potravin?

EU je jako celek v produkci a zásobení obilovinami zajištěná a nedostatek potravin jí z důvodu ruské invaze na Ukrajinu nehrozí. Situace se však promítne do dalšího zvýšení cen potravin.

Tzv. hnojivová krize může být paradoxně příležitostí pro odklon od chemických hnojiv a přechod k přírodním hnojivům nebo preciznímu zemědělství. Jeho principem je dodávat plodinám jen takové množství vstupů (např. hnojiv), které skutečně spotřebují. Zvyšuje se tak efektivita a snižuje se plýtvání a s ním i spojené znečišťování půdy a vodních zdrojů.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy