Válka na Ukrajině: Od smrti ji dělily vteřiny! Rozrušená matka z Charkova popsala chvíle hrůzy

"Slyšela jsem různé zvuky. Věděla jsem, že máme asi tři vteřiny na to, abychom doběhli na chodbu a lehli si,“ vypráví Zina, jak prožívala okamžik, kdy během náletu popadla dceru a manžela, aby se ukryli. "Připadalo mi to jako rok," uvedla pro organizaci UNICEF.

Během několika minut byl jejich dům zdevastován. Zina a její rodina - manžel Serhij a 19měsíční dcera Alice - toho dne při útocích přišli o všechno. Ale byli naživu. Před výbuchy je zachránily silné zdi paneláku. Zina a Serhij chránili Alici tím, že ji kryli vlastními těly.

V charkovském metru strávili 32 dní

Okna bytu byla úplně rozbitá a vystavila rodinu mrazivým teplotám, na podlaze se válelo sklo až po kotníky. Ale vzhledem k tomu, že bombardování v oblasti pokračovalo dalších 12 hodin, nebylo bezpečné se pohybovat. "Druhý den jsme šli do charkovského metra. Zůstali jsme tam 32 dní a nocí," dodala, jak se snažili si zachránit život. Pro Zinu a její rodinu a pro tisíce dalších lidí se tyto stanice metra staly domovem. Dlouhé dny byli bez přirozeného denního světla a viděli jen málo známek vnějšího světa, kromě žlutých květů, které lidé sbírali, aby místo trochu rozjasnili.

zprávy

Válka na Ukrajině: Ruští vojáci zezadu zavraždili dva civilisty. Pak vyrabovali jejich autosalon

"Tulipány dáváme všude. Pokud někde bydlíte, snažíte se, aby to bylo pohodlné a jako doma," popisuje, jak se snažili si vyzdobit své nové "obydlí" v podzemí.

V podzemí učila angličtinu

Chladné, stísněné a prašné podmínky v metru ztěžovaly udržení fyzického i duševního zdraví. K Zinině stresu přispěla skutečnost, že Alice byla už tak extrémně zranitelné dítě, které přežilo dvě operace související s rakovinou. "Nemohla jsem jít ven. Měla jsem vzpomínky na výbuchy," dodala Zina, jak ji válka psychicky změnila.

Přesto však byla odhodlaná zůstat pozitivní – kvůli dceři a ostatním dětem v metru. Chtěla pomoci jakémukoli dítěti a dalším rodinám, které se ukryly v podzemí, navzdory podmínkám a dopadu na její vlastní duševní zdraví.

„Volala mi dívka z UNICEF a zeptala se, jestli nechci být dobrovolníkem a učit angličtinu,“ uvedla s tím, že místní partner UNICEF obdržel zásoby, včetně sad pro hru a vzdělávání v raném dětství. Tyto sady umožnily dobrovolníkům, jako je Zina, vytvářet hry, neformální lekce a emocionální podporu pro děti.

„Hodně nám to pomohlo. Byly tam hračky a pomáhali dobrovolníci,“ říká Zina. „Bylo úžasné vidět, jak jsou si lidé ve skutečnosti blízcí, tisíce lidí na stanici, ale lidé vám pomohou jako rodina,“ dodává.

Dezinformace

eXtra.cz vyvrací fake news: Napadli mě čtyři Ukrajinci, tvrdila žena z Brna. V minulosti už lhala o zbití Romy či odebrání dítěte

Útěk do bezpečí

Přesto si podmínky nakonec začaly vybírat daň na Alicině zdraví. Nemohla chodit. Byla unavená a nemocná. Právě v tomto okamžiku učinila Zina těžké rozhodnutí opustit relativní bezpečí stanice metra s Alicí, aby pro ni našla pomoc. Tváří v tvář devastaci venku na zemi a navzdory svým obavám z cesty, která ji čekala, se Zina vydala do Lvova na západě země u polských hranic. Sergej zůstal v metru, aby se postaral o své rodiče.

Stres z cesty na západ se ještě zhoršil, když slyšela zprávu o útoku na nádraží Kramatorsk, klíčovou trasu pro tisíce rodin prchajících z východu. Do relativního bezpečí ve Lvově se však nakonec dostali bez incidentů. O Alici nyní pečují v dětské nemocnici ve Lvově, její matka žije po jejím boku. „Toto je nejlepší léčba, jakou si dokážeme představit, všichni jsou úžasní, cítili jsme se, jako bychom se vrátili domů,“ říká Zina. "Mým úkolem je zůstat pro ni veselá, potřebuji, aby byla Alice zdravá," dodává statečná ukrajinská matka.

+ Další 2 fotografie