Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

eXtra vyvrací fake news: Byl masakr v Buči dezinformací? Ruské běsnění usvědčují satelitní záběry

Mrtvá těla v Buči.
Zdroj: Twitter The New York Times/Maxar, koláž eXtra
+ Dalších 15 fotografií
Válka na Ukrajině

Rusko od začátku války na Ukrajině šíří nejrůznější dezinformace zpochybňující běsnění okupačních vojsk. Redakce eXtra.cz proto přichází se seriálem článků, v nichž vyvrátí největší hoaxy, které se šíří médii a sociálními sítěmi. Jedním z nich je i masakr v Buči. Ruská armáda v městečku chladnokrevně povraždila údajně až stovky civilistů, čelní představitelé Kremlu ale vše označili za lež ukrajinské vlády. Okupační jednotky se podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova stáhly kolem 30. dubna a mrtvá těla se v ulicích objevila až poté. Jenže jak ukazují satelitní snímky, tvrzení ruské strany je lživé. 

Otřesné záběry z města Buča šokovaly prakticky celý svět. Když totiž oblast opustila ruská vojska a dorazily ukrajinské jednotky, spatřily na místě scény jako z hororu. Na ulicích ležela mrtvá těla civilistů, někteří z nich měli dokonce svázané ruce za zády. U tamního kostela pak Ukrajinci našli masový hrob. Podle starosty Buči Anatolije Fedoruka bylo zabito přes 300 lidí, drtivá většina z nich mají být civilisté.

Svět tak ihned odsoudil ruskou stranu, která však s odpovědí neváhala. Podle kremelských představitelů jde pouze o lež a mrtvá těla byla v ulicích nalíčena Ukrajinci tak, aby došlo k očernění ruské armády. "Co se tam stalo, je zinscenované představení, určené pro západní publikum," citoval mluvčího Státní dumy Vjačeslava Volodina zpravodajský server NEXTA. Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí Sergej Lavrov, který záběry, na nichž jsou vidět desítky zmasakrovaných civilistů, označil za "falešný útok" na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenované.

Dezinformace šíří Rusko

Nejčastějším argumentem Rusů je ten, že když jejich vojska oblast opouštěla, žádná mrtvá těla v ulicích nebyla. /odle ruského ministra obrany Sergeje Šojgu došlo ke stažení 30. března. První záběry z masakru se v médiích objevily prvního dubna, kdy do města dorazily ukrajinské jednotky. Toho kremelská propaganda využila k tomu, aby záběry označila za "zinscenované" a údajně má jít o ukrajinské dezinformace. Ty ale, jak ukázaly satelitní záběry, šíří naopak Rusové.

Portál The New York Times totiž porovnal satelitní snímky společností Maxar Technologies s videi a fotkami, které byly v Buči pořízené jak novináři, tak i místními obyvateli. Srovnání pak jasně vyvrací tvrzení Ruska, že k zabíjení civilistů ve městě na předměstí Kyjeva došlo poté, co jeho vojáci opustili město. Důkazem toho je například jedno z videí natočené členem městského úřadu 1. dubna. Na záběrech je vidět několik těl roztroušených po ulici Yablonska. Letecké snímky potvrdily, že nejméně jedenáct mrtvol bylo na ulici od 11. března, kdy Rusové město obsadilo.

Hackeři odhalili identitu vojáků

Satelitní snímky sice nejsou stoprocentně detailní, ale jsou na nich patrné tmavé objekty o podobné velikosti jako lidské tělo. Zmíněné objekty na fotkách z 11. a 13. března jsou přitom v přesných pozicích, ve kterých byla těla nalezena poté, co do Buči dorazily ukrajinské jednotky 1. dubna. Rozhodně tak nejde o zinscenované záběry, jak tvrdí Kreml. Zpochybněno bylo i to, že na některých fotkách není vidět krev u obětí. Vzhledem k tomu, že k úmrtím došlo před třemi týdny, krev již dávno smyl déšť. O tom, že v oblasti pršelo, svědčí i první zveřejněná videa.

Z některých snímků je patrné, že civilisté byli zastřeleni. Řada z nich měla střelnou ránu na hlavě, někteří pak leželi poblíž kráterů, které vznikly po výbuchu. Ze satelitních záběrů, které opět poskytla společnost Maxar, jsou patrné i masové hroby poblíž kostela v Buči. Ty vznikly taktéž kolem 11. března, kdy byly ve městě ruské jednotky. Některé snímky pak zachytily i to, že se Rusové snažili zbavit těl spálením přímo na ulici.

Několik dní po provalení masakru zveřejnili identitu vojáků, kteří byli v Buči umístěni na konci března, hackeři z hnutí Anonymous. "Tady je seznam ruské armády, která byla dislokovaná v Buči," uvedli Anonymous na Twitteru. K příspěvku připojili odkaz na své stránky, kam umístili detailní seznam. V něm jsou "jména, hodnosti i údaje o pasech Rusů sloužících v 64. motostřelecké brigádě, která obsadila Buču před 31. březnem". Zda jsou informace o vojácích pravdivé či byli opravdu na místě, ale zatím nelze ověřit.

Nová Srebrenica

První záběry s mrtvými těly na ulicích města Buča se objevily 1. dubna. O den později do města spolu s ukrajinskými vojáky a civilisty přijeli novináři, a to i ze zahraničních médií, kteří zaznamenali velké množství zabitých lidí na cestách. Zpravodajové BBC viděli a ukázali přibližně dvě desítky těl civilistů již 1. dubna, kdy se poprvé do města dostali.

Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v Buče během ruské okupace města vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Ukrajina označila Buču za "novou Srebrenicu" s odkazem na masové vraždění bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995. Za "zvěrstva" považují události mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa a Británie a slibují zostření sankcí proti Rusku. Podle prezidenta Miloše Zemana, premiéra Petra Fialy (ODS) i podle české diplomacie jde o válečný zločin, který musí být potrestán.

Válka na Ukrajině

Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.

V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.

Mohlo by vás zajímat:

Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli

Související články

Další články

Nejnovější kauzy