eXtra.cz otestovalo neprůstřelnost vest pro Ukrajinu. Jak obstál vynález českých nadšenců?
Pražský podnikatel Aaron Günsberger je zajímavým podnikatelským úkazem. Když na Česko udeřil naplno covid-19, zavřel svou restauraci v centru Prahy a předělal ji na testovací a výrobní linku na roušky a respirátory. Když Rusko vtrhlo na Ukrajinu a jeho vojáci začali decimovat vše, co jim přišlo pod ruku, rozhodl se, že začne vyrábět neprůstřelné vesty. Redakce eXtra.cz se zúčastnila jejich testů na jedné z pražských střelnic.
Když vcházíme do prostoru střelnice v pražských Vysočanech, vítá nás kromě všudypřítomného zápachu síry a nutných vstupních formulářů také samotný Günsberger. Energický chlapík, kterému stále zvoní telefon a na jednom místě nevydrží více než pár vteřin, se vítá s novináři, zástupci ukrajinské ambasády i Vojenského technického ústavu. Ti všichni budou přihlížet ostrým testům jeho balistických plátů a vest.
Pochyby o bezpečnosti
Na vesty od pražského podnikatele také upozornil Andrej Babiš, když jich slíbil 200 zakoupit. Původně jich přitom měl zakoupit 2000. "Pak si asi spočítal, že by to byly samozřejmě šílené peníze, tak řekli, že zaplatí dvě stě vest," řekl webu Seznam zprávy. Objevily se i články Blesku a Seznamu, které pochybovaly o bezpečnosti vest Star of Davidson na základě názorů odborníků. Podle nich existovaly pochybnosti, že vesty mohou být skutečně účinné v boji a Günsberger se proto rozhodl, že uspořádá testy jak plátů, tak balistických vest s jasným cílem - ukončit spekulace o jejich bezpečnosti názornou ukázkou. Testů se účastnili zbraňoví odborníci, novináři, ale i nákupčí ukrajinské armády či zástupce Vojenského zkušebního ústavu.
První vesta za 3 dny
"Jak dlouho trval vývoj prvního prototypu? Asi 72 hodin," říká Günsberger, který s vývojem balistického vybavení začal hned, když zjistil, že toto vybavení není možné v současné situaci koupit skoro nikde na světě. "Spousta lidí nám říká, že jsme materiál kupovali zbytečně drahý, od překupníků za nevýhodnou cenu," zmiňuje podnikatel některé kritiky, které se na jeho hlavu sesypaly, nicméně to podle něj byla ve vypjaté situaci jediná možnost. "Přímý výrobce plátů vám sice dá skvělou cenu, ale na skladě nemá vůbec nic. Pláty by nám tedy nedorazily včas," říká.
Test kalašnikovem
Po krátkém briefingu od Range Officera neboli šéfa střelnice se konečně jde na věc. Střílí se na samotné pláty ze vzdálenosti několika desítek metrů. Používat bude dva kalašnikovy, starší AK-47 se silnějšími náboji ráže 7.62x39 milimetrů a modernější verzi AK-74 používající menší ráži 5.45x39 milimetrů. Jako nejsilnější zbraň pak na plátu budeme testovat legendární pušku SVD Dragunov, hojně využívanou snipery. Má největší ráži 7.62x54 mm a náboj do ní opravdu budí respekt.
Začínáme nejslabším kalašnikovem. Po třech výstřelech do plátu na něm není vidět téměř žádné poškození. Je to ale pouze iluze, jádra střel dokážou plátem pořádně zamávat, a když si na něj saháme, cítíme znatelná vyboulení v místě, kde jej kulky zasáhly. Svého nositele by ale ochránil bez problémů. Podobný výsledek zaznamenáváme i se silnější verzí legendární útočné pušky, původním AK-47. Na plátu je sice znát poškození, ale stále drží pohromadě.
Obávaný Dragunov
Přichází čas na pušku SVD Dragunov. Zbraň, která už svým vzhledem budí obrovský respekt, je podle slov střelce asi dvakrát silnější než AK-47 a je to rozhodně znát jak na zvuku, který při výstřelu vydává, tak na následcích na vestě s plátem, kterou tentokrát Günsberger připevňuje na figurínu. Jde sice jen o módní figurínu z obchodu, stejně ale všechny zajímá, zda bude po výstřelu poškozená.
Absolutně nic. Vesta vypadá absolutně nepoškozeně, při manipulaci se z ní ale kouří. Když vyjmeme z vesty balistický plát, je vidět, že utržil podstatně větší poškození než při střelbě z kalašnikova. Figurína ani vesta ale nejsou absolutně poškozené. Když poté plát rozebereme na jednotlivé vrstvy, je vidět, že střely se bezpečně zachytily uvnitř. Pláty tedy stoprocentně vyhověly, nepropustily ani náboj, ani nebezpečné střepiny, jak tvrdily testy konkurence.
Vyrábí za polovic
A cena? "Vzhledem k probíhajícímu konfliktu a tomu, že podobné vybavení je beznadějně vyprodané, seženete vestu v podobné kvalitě v ceně kolem dvaceti tisíc korun," říká podnikatel. Tam ale není ten hlavní problém. Vesty prostě nejsou, a proto se je rozhodl vyrábět. O komerčním prodeji samozřejmě uvažoval. "Priorita pro nás ale je, aby se dostaly na Ukrajinu. Vyrábíme je asi za polovinu ceny než tradiční výrobci, ale nechceme vydělat," přiznává Günsberger a dodává, že nad ekonomikou celé akce tak nějak nepřemýšlí. Chce hlavně pomoci. Jeho práce ale podle jeho slov zajímá i české bezpečnostní složky, a pokud by ve výrobě pokračoval, zřejmě by měl odbyt zajištěný.