Válečná daň bude už letos, oznámil Jurečka: Platit by měly energetické firmy i banky

"Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit," řekl novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Marian Jurečka.

"Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos," řekl Jakob o jednání K5. Podle něj se při úterní debatě nerozhodlo, zda se platnost daně prodlouží na čtyři roky, nebo už se v roce 2025 nebude uplatňovat. "Je otázkou, jak legislativně bude ta včerejší dohoda do návrhu promítnuta," řekl.

Platit budou firmy a banky

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který se dnes dopoledne účastnil jednání sněmovního rozpočtového výboru, se před novináři k windfall tax nechtěl vyjadřovat. Poslancům předtím pouze řekl, že v době konečného schvalování návrhu rozpočtu na příští rok už bude daň z neočekávaných zisků schválena.

Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.

vláda

Vláda zastropovala ceny plynu a energií: Výše záloh bude stanovena již v listopadu

Pokrytí nákladů na zastropování cen

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.

O tom, že by daň měla platit i pro letošek, informovala v úterý večer Richterová. Podle ní uplatnění i na rok 2022 žádali i ekonomové. "Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit," uvedla na Twitteru. Po informaci následovaly právě výhrady k retroaktivitě. "Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy," uvedla pak místopředsedkyně Sněmovny.