V Praze připadá na obyvatele nejvíc trestných činů, na Pardubicku nejméně. Jak je na tom váš kraj?

Policie od ledna do září 2026 zaregistrovala 132 297 trestných činů. Ve stejném období loňského roku jich bylo 132 908, takže meziročně jejich počet klesl přibližně o půl procenta. Vyplývá to z statistických přehledů Policie ČR za rok 2026 a jejich porovnání s údaji za stejné období roku 2025.

Celkový počet se příliš nezměnil, mezi kraji jsou ale výrazné rozdíly. Někde případů ubylo, jinde policie zaznamenala nárůst. Liší se také druhy trestné činnosti, které v jednotlivých regionech řeší. V naší infografice najdete aktuální údaje za leden až září 2026 a můžete si porovnat, jak je na tom váš kraj.

Nejvíce případů na obyvatele má Praha, nejméně Pardubický kraj

Na prvním místě v počtu registrovaných trestných činů na obyvatele zůstává Praha. Od ledna do září zde policie zaznamenala 25 989 případů. V přepočtu na 10 000 obyvatel to představuje přibližně 185 trestných činů.

Na druhou příčku se letos dostal Moravskoslezský kraj, který předstihl Ústecký. Policie v něm registrovala 17 297 případů, přibližně 147 na 10 000 obyvatel. V Ústeckém kraji zaznamenala 11 424 případů, tedy zhruba 142 na 10 000 obyvatel.

Nejnižší počet po přepočtu na obyvatele má Pardubický kraj. Jeho 4 215 registrovaných trestných činů odpovídá přibližně 79 případům na 10 000 obyvatel. Nízký počet vykazuje také Vysočina, kde policie evidovala 4 201 případů, přibližně 81 na 10 000 obyvatel. Celorepublikový průměr za sledované období činí zhruba 121.

Přepočty vycházejí z policejních statistik a počtu obyvatel krajů podle ČSÚ k 31. prosinci 2025. Umožňují porovnávat různě velké regiony. Samotné počty bez přepočtu dávají jiné pořadí: nejméně případů letos policie evidovala v Karlovarském kraji, celkem 3 772.

OSTATKY

Děsivý nález v pražské kolonii: V přístřešku bezdomovce ležela lidská kostra

Na jižní Moravě případů ubylo, na Pardubicku přibylo

Nejvýraznější meziroční pokles zaznamenal Jihomoravský kraj, kde registrovaných trestných činů ubylo o 5,9 procenta. Policie zde od ledna do září řešila 13 009 případů oproti loňským 13 827. Krádeží vloupáním evidovala přibližně o 29 procent méně a počet vloupání do motorových vozidel klesl o více než polovinu.

Méně registrovaných trestných činů než ve stejném období loňského roku měly také Karlovarský a Jihočeský kraj. V Karlovarském jejich počet klesl přibližně o pět procent, v Jihočeském o 3,7 procenta.

Nejvyšší nárůst naopak vykázal Pardubický kraj, přibližně o 7,1 procenta. Přesto v něm po přepočtu na obyvatele zůstává nejnižší počet případů v Česku. Přibylo jich také v Moravskoslezském kraji, přibližně o 4,4 procenta, a v Olomouckém kraji a na Vysočině, shodně zhruba o čtyři procenta.

Krádeží kol přibývá, v Plzeňském kraji výrazně

Jednou z kategorií, ve které policie letos zaznamenala nárůst, jsou krádeže jízdních kol. Za leden až září jich evidovala 2 905, přibližně o sedm procent více než ve stejném období roku 2025. Počet zahrnuje jak prosté krádeže, tak odcizení kol při vloupání.

Výrazný skok nastal v Plzeňském kraji. Zatímco od ledna do září loňského roku zde policie registrovala 63 případů, letos jich bylo 164. Počet tak vzrostl na více než dvaapůlnásobek. V Moravskoslezském kraji stoupl z 362 na 499 a v Libereckém z 83 na 138.

Častější jsou také krádeže v obchodech. Policie jich za první tři čtvrtletí evidovala 10 202, přibližně o sedm procent více než loni. Nejvýraznější procentní nárůst zaznamenal Olomoucký kraj, kde počet vzrostl ze 484 na 715, tedy téměř o polovinu.

krimi

Mrazivé rozuzlení smrti muže ve Dvoře Králové. K činu se přiznalo dítě

Více podvodů, násilných činů i pronásledování

Policejní přehledy za leden až září 2026 ukazují nárůst také u dalších druhů trestné činnosti. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku přibylo zejména těchto případů:

• Podvody na fyzických osobách: 14 932 případů, přibližně o šest procent více. Jde o kategorii TSK 511, nikoli o součet všech druhů podvodů, například úvěrových či pojistných.
• Násilná kriminalita: 11 250 případů, přibližně o čtyři procenta více. V Praze byl nárůst výraznější a dosáhl zhruba 17 procent.
• Mravnostní kriminalita: 3 377 případů, přibližně o 15 procent více. Výrazně rostla na Vysočině a v Plzeňském a Pardubickém kraji.
• Týrání osoby žijící ve společném obydlí: 578 případů, přibližně o 22 procent více.
• Nebezpečné pronásledování: 325 případů, přibližně o 23 procent více.

V letošních statistikách se nově objevuje také zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření. Novou skutkovou podstatu popisuje také článek zveřejněný Ministerstvem vnitra. Policie za leden až září evidovala 47 případů. Tato kategorie tvoří část nárůstu mravnostní kriminality, která celkem vzrostla o 429 registrovaných skutků.

U některých trestných činů naopak počty klesly. Vloupání do motorových vozidel ubylo přibližně o 15 procent, z loňských 5 203 na letošních 4 445 případů. Policie zaznamenala také méně krádeží motorových vozidel a kapesních krádeží.

Jak mapu a čísla správně číst

Infografika zachycuje údaje za leden až září 2026, nikoli za celý rok. Meziroční změny v článku proto porovnávají první tři čtvrtletí letošního a loňského roku.

Podle metodiky Policie ČR označuje registrovaný skutek trestný čin, u kterého bylo ve sledovaném období zahájeno trestní řízení. Statistiky tak zachycují případy, o kterých se policie dozvěděla. Nezahrnují veškerou skutečně spáchanou trestnou činnost ani přestupky.

Přepočet na obyvatele pomáhá při porovnávání krajů, není však přímým ukazatelem pravděpodobnosti, že se konkrétní člověk stane obětí trestného činu. Například v Praze populační základ nezahrnuje turisty ani lidi, kteří do metropole dojíždějí.

Údaje odpovídají policejním přehledům dostupným k 14. říjnu 2026. Při dalších aktualizacích se mohou mírně změnit.

Psychický teror ve Zrádcích: Soutěžící mluví o toxickém prostředí, musela vyhledat odbornou pomoc