Uškrcený Adámek v Krkonoších: Psycholog promluvil o tom, co prožívá zdrcený otec

Jana s Adámkem vyrazili na hory sami, 28. prosince byli spatřeni naposledy, když chlapec táhl u lanovky sáňky. Objevila se i tvrzení, že žena měla někdy v té době předat syna podle soudního rozhodnutí tatínkovi. Co ten nyní prožívá, když byli v pondělí oba nalezeni mrtví (podle TN.cz za tragédií měly být rodinné problémy) a co se asi honilo v hlavě matce, pokud spáchala čin, který jí podle webu policie kriminalisté přisuzují, na to jsme se zeptali psychologa Rostislava Prokopjuka.

Přečtěte si také názor psychiatra Cyrila Höschla pro eXtra.cz.

Matka nemusí být vždy kvalitní rodič

V souvislosti s některými informacemi, které ohledně případu kolují, totiž že matka měla předat dítě otci a v tu chvíli došlo k zoufalému skutku, se už objevily i názory, že mateřská láska je nejsilnější a že dítě by mělo být vždy svěřováno do péče maminky. Souhlasíte s tím?

Ne. Nedá se to takhle generalizovat. Je to vždy individuální a případ člověk od člověka. Vůbec nezáleží na tom, jestli jde o muže, ženu, babičku, dědečka, jde jen o lidskost, morální hodnoty a základy z vlastní výchovy a prostředí, ve kterém sám vychovávající vyrůstal. Pokud sám v dětství dostal lásku, určitě se ji bude snažit předat i svým vlastním dětem. Pokud ji neměl, může mít zmrazené city. V jeho životě se může stát něco, co ho otevře a uvolní emoce, nebo bude "studený čumák" celý život.

Znáte případy, kdy matka pro děti nebyla ideálním rodičem?

Starám se nyní o holčičku, kterou s jejím sourozencem vychovává tatínek. Matka jim měla dělat peklo a on se jim vše snaží nahradit. Holčička má bohužel složité psychické problémy.

Takže někdy je otcovská láska opravdu víc.

Ve své praxi jsem to zažil. Například tatínek, o kterém jsem mluvil, dělá pro zdravý růst svých dětí úplné maximum. Všichni chlapi samozřejmě nejsou ideální, stejně tak každá matka není dokonalá. Musíme k tomu vždy přistupovat individuálně.

tragický příběh

Poslední člověk, který viděl Janu a Adámka naživu: Muž popsal okamžiky před smrtí

Co prožívá otec zavražděného dítěte

Co asi nyní prožívá otec tříletého Adámka? Dá se to vůbec představit?

Asi nedá. Tyto zážitky musí být strašné. Každý se s nimi vyrovnává jinak. Samozřejmě záleží na tom, jaký měl vztah k dítěti a k té partnerce. Pokud měl s Adámkem intenzivní, láskyplný vztah, má bohužel zaděláno na celoživotní trauma, se kterým nemusí pomoci ani případné narození dalších potomků. Může se to stát, že ztrátu částečně nahradí, ale vzpomínky zůstávají a jsou velmi bolestné.

Jak mu může pomoci okolí, aby mohl jít dál?

Zásadní je nyní ho vůbec nenechávat samotného. Neznám ho, ale je tu teoreticky nebezpečí, že by to dopadlo špatně. Pokud má nyní pocity, že ztratil smysl života, mohou ho napadat ty nejčernější myšlenky.

Objeví se také výčitky, že?

Ano, většinou se objeví a nepomůže proti nim si uvědomit, že jsou zbytečné, že to, co se stalo, nedá se odestát.

Reportáž

REPORTÁŽ: Osamocená svíčka pro malého Adámka (†3). Sousedé netuší, pro koho hoří

Matku by nesoudil, spíš její okolí

Jak vnímáte samotný čin matky?

Nevím, jestli obviňovat přímo tu paní nebo spíš okolí, že si včas nevšimlo blížící se tragédie a nepodalo jí pomocnou ruku. Tento případ je pro nás varováním, jak se nemáme chovat. Musíme si víc všímat toho, co se děje kolem nás. Klidně se můžeme na ulici zeptat úplně cizího člověka, u kterého vidíme, že má evidentně nějaké problémy, jestli nepotřebuje pomoci. To zatím moc neumíme.

Objevují se podle vás znaky naznačující, že člověk spáchá něco podobného?

Jsou tam vždy. To nebývá náhlé rozhodnutí, většinou dlouhodobě zraje a na člověku se to výrazně projevuje.

Co za tím může být?

Těžko soudit. Často za to mohou partnerské problémy. Možná je v tom ale ten druhý nevinně, mohlo jí takzvaně "hrábnout" zcela bezdůvodně, nebo se chtěla pomstít. Ale to se těžko posuzuje, když neznáme detaily.

Mohou se u otce kromě výčitek objevit třeba pocity nenávisti vůči systému, například pokud by na její chování upozorňoval, a nic se nedělo?

Systém není špatný, špatní jsou lidé, kteří pro něj pracují. Možné to samozřejmě je, že na ně obrátí svůj hněv, pokud k tomu má subjektivní důvody. Může jít až o extrémní reakce. Ale celkově, když už se ta tragédie stala, je dobře, že se o tom tak široce diskutuje. Lidé si uvědomí, že o svých problémech musí mluvit, že si mají všímat jiných lidí a projevovat jim svůj zájem a soucit.

Pokud i vy máte psychické potíže či jakékoliv trápení, nečekejte a využijte pomoci odborníků. Obrátit se můžete například na Linku bezpečí 116 111, na Linku první psychické pomoci 116 123, na Centrum krizové intervence 284 016 666 nebo na Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí (Bílý kruh bezpečí) 116 006. Služby jsou poskytovány zdarma a nonstop.

+ Dalších 5 fotografií