Trumpův turbuletní rok: Zatčení diktátora, bizarní funkce pro Putina a výhružky Grónsku

Omilostnění útočníků na Kapitol

Jen krátce po nástupu do úřadu Donald Trump omilostnil na 1500 obviněných z útoku na Kapitol ve Washingtonu. Ti 6. ledna 2021 napadali policisty a vnikli do prostor amerického Kongresu. Následkem jejich vpádu zemřelo pět lidí. Trump tehdy odmítl uznat porážku v prezidentských volbách, kterou mu uštědřil jeho rival Joe Biden.

Zpřísnění imigrační politiky

Hned první den své vlády Trump vyhlásil celostátní stav nouze, což podle listu The Guardian do prosince vedlo k více než 622 000 deportacím.

Trump použil zákon o nepřátelích ze zahraničí k deportaci Venezuelanů do obrovského vězení v Salvadoru, které je kritizováno kvůli nelidským podmínkám. Vězni se sem často dostanou bez soudu. Takzvaný „velký, krásný zákon“ vyčlenil 170 miliard dolarů na rozšíření vazebních zařízení a hraničních bariér.

Národní garda, imigrační a celní úřad (ICE) a další federální síly byly nasazeny do měst ovládaných demokraty, často proti vůli místních úřadů. Objevily se děsivé zprávy o agentech ICE, kteří používali nepřiměřenou sílu a zatýkali americké občany, a také o maskovaných agentech bez dokladů, kteří chytali lidi z ulic.

V lednu byla během velké operace v Minneapolisu zavražděna agentem ICE Renee Good, která byla střelena do hlavy, když se snažila odjet z místa, kde agenti ICE dělali svou operaci. Její smrt vyvolala další mohutné vlny protestů v amerických městech.

Celní válka

Trump popsal „clo“ jako své oblíbené slovo a klíč k návratu výroby do USA. 2. dubna, v rámci „Dne osvobození“, zavedl 10% clo na dovoz a dodatečná cla na dovoz z přibližně 90 zemí. K jejich ospravedlnění se odvolal na zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích z roku 1977. Ohledně jeho pravomocí k tomuto kroku se doteď vede soudní spor u Nejvyššího soudu.

Cla ve svém důsledku zvýšila ceny pro americké spotřebitele. Některé sektory, jako je zemědělství, byly tvrdě zasaženy. Trump dokonce uvalil desetiprocentní cla i na skupinu neobydlených vulkanických ostrovů, kde žijí pouze tučňáci.

Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poblíž Antarktidy jsou součástí vnějších teritorií Austrálie a představují jedny z nejvzdálenějších míst na zemi.

Vztah s Elonem Muskem

Trump a miliardář Elon Musk byli během návratu republikánského lídra do Bílého domu velcí spojenci. Trump nechal Muska řídit nově vzniklý úřad DOGE, který měl zajistit zvýšenou efektivitu ve státních úřadech.

Jenže jejich přátelství netrvalo dlouho. „Předpokládám, že ano,“ řekl Trump v červnu televizi NBC News, když se ho zeptali, zda si myslí, že blízký vztah mezi ním a Muskem skončil. Na otázku, zda si přeje napravit poškozené vazby, odpověděl „ne“.

Rozkol přišel poté, co technologický miliardář – který daroval miliony na Trumpovu volební kampaň – veřejně kritizoval prezidentův daňový a výdajový zákon. Oba dva se pak vzájemně pohádali na sociálních sítích.

Většina republikánů se postavila za prezidenta. Viceprezident J. D. Vance prohlásil, že Musk „zašel tak daleko, že možná už nikdy nebude přivítán zpět.

V říjnu však Trump novinářům řekl, že je s Muskem v kontaktu, že oba spolu „občas“ mluví a že jejich vztah je „dobrý“.

„Vždycky jsem měl Elona rád,“ řekl Trump v odpovědi na otázku deníku POLITICO na palubě letadla Air Force One na cestě do Japonska. „Měl špatné období. Měl špatnou chvíli. Ale já mám Elona rád a myslím, že ho budu mít rád vždycky.“

Vztah s Putinem a Zelenským

Už doslova legendární se stala první schůzka v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Trump a Zelenskyj měli podepsat smlouvu o nerostech, poté měli zajít společně na oběd a na tiskovou konferenci. Místo toho se však pohádali v přímém přenosu před novináři a setkání v Oválné pracovně předčasně ukončili. Trump vyzval Zelenského, ať opustí Bílý dům. Během toho ho počastoval různými urážkami.

„Právě teď nemáte karty. S námi začnete mít karty,“ řekl Trump a zvýšil hlas. „Hazardujete se třetí světovou válkou a to, co děláte, je velmi neuctivé vůči zemi, této zemi, která vás podpořila,“ pokračoval rozhněvaný Trump, který ukrajinskému prezidentovi začal skákat do řeči. „Vaše země má velké potíže. Tohle nevyhrajete. Díky nám máte zatraceně dobrou šanci, že to dopadne dobře,“ hulákal prezident USA.

Trump měl se Zelenským komplikovaný vztah i další měsíce. Zelenskyj se ho už snažil spíše neprovokovat, aby se vyhnul další konfrontaci.

V kontrastu s tím se Trump ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi snažil vlichotit. Trump Putina pozval ke schůzce, která se konala v srpnu na Aljašce.

Když přistál Putin na letišti v Anchorage, čekal na něj červený koberec, přeletem ho uvítaly stíhačky a s úsměvem k němu napřáhl ruku přímo Trump, jak uvedla NBC News. Ze setkání však žádná dohoda ohledně Ukrajiny nevzešla a Putin působil jako vítěz.

Následně se oba lídři měli setkat v říjnu v Budapešti, k tomu ale nakonec nedošlo. „Nezdálo se mi, že bychom se dostali tam, kam se dostat musíme – tak jsem to zrušil, ale v budoucnu to uděláme,“ řekl tehdy Trump novinářům v Oválné pracovně.

Před nedávnem však Trump řekl, že za protahování války na Ukrajině může spíše Zelenskyj než Putin a zároveň ruského vůdce pozval do nově vytvořené Rady míru, která má podle něj za cíl pomoci ukončit světové konflikty.

Unesení Madura a zájem o Grónsko

Na začátku tohoto roku Trump všechny šokoval rozhodnutím unést venezuelského prezidenta Nicolase Madura.

Spolu s Madurem byla za pomoci speciálních sil zadržena i jeho manželka Cilia Flores, kterou spolu s jejím mužem vytáhli američtí vojáci z ložnice. Pár nyní stojí před soudem kvůli obvinění z obchodování s drogami.

Trump přitom na tiskové konferenci přiznal, že mu šlo hlavně o zásoby venezuelské ropy. Jiného jihoamerického politika, exprezidenta Hondurasu Juana Orlanda Hernándeze, odsouzeného na 45 let za mříže kvůli pašování kokainu, totiž koncem roku naopak omilostnil.

V posledních týdnech rovněž Trump vyvolává zájem o ostrov Grónsko, který by rád zabral. Vyvíjí přitom tlak na evropské země, kterým hrozí zavedením cel. S podobným krokem však nesouhlasí ani část jeho vlastních spolustraníků z republikánské strany, kteří se proti němu začali bouřit.

S krokem nesouhlasí ani většina Američanů. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos podporuje pouze 17 procent obyvatel USA.