Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Tohle byla jedna z nejnebezpečnějších ulic v Česku. Teď je ze známého ghetta ve Varnsdorfu město duchů

Kovářská ulice: Vpravo ghetto, vlevo starousedlíci.
Zdroj: eXtra.cz / Jiří Masojídek
+ Dalších 11 fotografií
SUDETY

Kovářská ulice ve Varnsdorfu patří k jedněm z nejznámějších v kraji. Neproslavila ji žádná pamětihodnost ani významná událost, ale to, že šlo možná o nejnebezpečnější ulici široko daleko. Setkávalo se tu totiž místní ghetto s domy starousedlíků, kteří nepřizpůsobivé snášeli jen velmi těžce. A není se čemu divit. Místo dokonce navštívili ministři tehdejší vlády a konalo se zde několik demonstrací. Jak dopadla ulice, která byla velmi dlouho ukázkovou vyloučenou lokalitou a kterou tehdy ovládli takzvaní obchodníci s chudobou? Redakce eXtra.cz se vydala na místo.

Stovky lidí na ulicích, obrovský nepořádek, hluk, drogy a kriminalita. Tuhle kombinaci nežádoucích jevů by v okolí svého bydliště chtěl mít asi málokdo. Problém se přitom v severočeském Varnsdorfu tvořil vcelku nepozorovaně. Podnikatelé, kteří postupně za směšné peníze skupovali byty na místním sídlišti, sem začali stěhovat problémové lidi většinou romské národnosti ze širokého okolí. Ti v naprosté většině případů neměli práci a jejich zvýšená koncentrace byla pro město jako výbušná směs. Stačí se podívat na dobové výpovědi lidí, kteří bydleli v ulici přímo naproti sídlišti. Ty se v tisku dají najít už od roku 2011.

Nedalo se tu žít

"Žít se tady už nedá. Sprostým nadávkám čelíme každý den, na auta i domy nám létají kameny. Holčičku souseda trefili kamenem do hlavy, dalšímu pěstí rozbili sklo u auta, kde měl dítě, jinému prokopli nárazník," líčil jeden ze sousedů v roce 2016 MF Dnes s tím, že jeho manželka nosí u sebe na ulici plynovou pistoli, on má prý teleskopický obušek. V bezpečí nebyla ani zaparkovaná auta, která velmi často došla k újmě. Na ulici docházelo i k násilným trestným činům.

Protesty přitom začaly už v roce 2011. Tehdy je organizoval Lukáš Kohout, nechvalně známý podvodník a sympatizant neonacistů, který byl za podvody odsouzen na šest let do vězení. I za dalšími demonstracemi byly vidět snahy neonacistů překopat konflikt do rasové podoby, které však naštěstí nebyly úspěšné a místní se problém naučili odhalit. Celkově se tu odehrálo šest manifestací, které organizoval právě Kohout, zaniklá Dělnická strana sociální spravedlnosti či neonacistické hnutí Svobodná mládež. Největší vlna odporu proti ghettu se pak zvedla v letech 2016 a 2018, kdy lokalitu s původními pár desítkami nepřizpůsobivých obývalo asi 800 problémových obyvatel.

Násilí na ulicích

Co ale lidi skutečně do ulic dohnalo? Násilí? V okolí Kovářské ulice i v celém regionu se každá zmínka o rasově motivovaném násilí rozhořela v další konflikt či demonstraci. A nedělo se tady toho málo. Nesčetná vzájemná napadení mezi skupinkami původních obyvatel a těch nastěhovaných do sociálních bytů byly vždy rozbuškou k větším potyčkám, na které často nestačili ani policisté. "Městská policie tudy jen projíždí, když jde do tuhého, státní raději jezdí dvěma auty. Asistenti prevence kriminality jsou k smíchu. Na druhou stranu se policii nedivím. Jsou to jen lidé a mají jít proti agresivnímu davu," říkali místní starousedlíci pro MF DNES.

Ulice duchů

Když se však Kovářskou ulicí projíždíme nyní, jen těžko ji ze starých fotek poznáváme. První dva domy jsou až asi na dva byty prázdné, třetí poloprázdný. První patra mají zatlučená okna, podobně jsou na tom i vchodové dveře. Na Kovářské ulici není doslova ani noha, parkuje tu jen pár aut a za domem je slyšet křik z dětského hřiště. Rozhodně si nepřipadáme jako v ghettu, kde se poslední vážný útok odehrál čtyři roky zpátky a dokonce jej kvůli vyhrocené situaci navštívili tři ministři. Co se stalo, že domy plné nepřizpůsobivých Romů najednou zejí prázdnotou?

Konec byznysu s chudobou

Odpověď je vcelku jednoduchá: Chudoba se podnikatelům přestala vyplácet, když město vyhlásilo v Kovářské ulici takzvanou bezdoplatkovou zónu. Podnikatelé totiž s využitím doplatků na bydlení dokázali jeden byt pronajmout i za 18 tisíc korun, i když obvyklá cena v okolí byla více než třikrát nižší. Poté se již pronájem bytů nepřizpůsobivým nevyplatil. To zasadilo ghettu obrovskou ránu.

Město poté byty odkoupilo za nízké ceny a plánovalo jejich rekonstrukci na startovací byty pro mladé. Z té ale sešlo a město tak dočasně domy zabednilo. Jejich osud je nejasný. Jedno je ale jisté - sousedé bývalého ghetta už mají o mnoho klidnější spaní.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy