Paláce, moc a dědictví: Modrá krev odhaluje tajemství rodu Thunů
Seriál Modrá krev přináší v nové epizodě další zajímavý rod. Konkrétně rod Thunů, jak uvádí Česká televize. Ti stáli u zrodu českého porcelánu a v Praze postavili několik paláců, včetně významného Thunovského paláce ve Sněmovní ulici, který je dnes sídlem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Thun nikdy neodpočívá. Tak zní rodové heslo Thunů, kteří zastávali význačné politické, diplomatické i církevní úřady. Taktéž byli stateční bojovníci, mecenáši kultury a vědy, jak uvádí Česká televize. První písemné zmínky o Thunech jsou z 11. století a jejich rod pochází z jižního Tyrolska.
Do českých zemí přišli až v 17. století, přesto po staletí patřili k významným oporám habsburské monarchie. Roku 1629 byli císařem povýšeni do stavu říšských hrabat. Podle dolnosaského hrabství Hohenstein přijali přízvisko „z Hohensteina“ a začali používat označení Thun-Hohenstein.
Vliv Thunů na Česko
Prvním příslušníkem rodu, který se trvale usadil v českých zemích, byl Kryštof Šimon Thun. Působil jako císařský hofmistr a vojevůdce ve službách Řádu maltézských rytířů. Osudovým okamžikem se pro něj i celý rod staly události po bitvě na Bílé hoře. V období pobělohorských konfiskací Kryštof Šimon Thun skoupil rozsáhlá panství v severních Čechách, mimo jiné Benešov nad Ploučnicí, Děčín, Egerberk či Klášterec nad Ohří. K jeho majetkům patřily také Choltice na Pardubicku.
Dalším výrazným členem byl Josef Matyáš Thun, který založil oboru bílých jelenů v Žehušicích. Mimo jiné přeložil do němčiny Rukopis královédvorský, jeden ze symbolických textů národního obrození. Rod Thunů stál také u zrodu českého porcelánu. Značka Thun 1794 jeedním z nejstarších porcelánových podniků a připomíná, jak významnou roli sehráli Thunové v rozvoji českého řemesla a exportu.
Politika, kultura a sociální projekty
Rod měl zároveň silné zastoupení v politice a státní správě. František Antonín Thun působil jako předseda vlády a od roku 1889 byl místodržitelem Čech. Právě díky jeho vlivu bylo Čechům roku 1891 povoleno uspořádat Jubilejní zemskou výstavu v Praze, která se stala jedním ze symbolů českého sebevědomí na konci 19. století.
Na podnět Františka Thuna taktéž vznikla Zemská porodnice U sv. Apolináře v Praze, která dodnes patří k architektonickým dominantám města. Thunové také postavili hned několik paláců, které dodnes slouží významným institucím. V paláci v Thunovské ulici sídlí velvyslanectví Spojeného království, Thunovský palác ve Sněmovní ulici je naopak sídlem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
GLOSA: Kotek vládne zábavě. Jeho tempo ale budí otázky
Související články
Otřesný případ v Praze: Muž neunesl rozchod. Pětiměsíčního kojence pustil na zem
Zásadní zvrat v pátrání po dvanáctiletém Markovi: Nečekaný obrat policie a změna taktiky
Krvavá tragédie v Německu: Muž vystřílel vlastní rodinu
Největší Putinova tajemství odhalena. Šokující informace o milence i jeho rodině
