Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Těžko popsatelný hyenismus: Filozofickou fakultu zasáhlo po střelbě množství nenávistných vzkazů

Jen díky zásahu policie na Filozofické fakultě nezemřelo více lidí. I tak je závěrečná bilance děsivá.
Zdroj: profimedia.cz
+ Dalších 18 fotografií
nenávist

Tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přinesla i těžko pochopitelnou vlnu nenávisti. Ihned po činu se objevily výhrůžné vzkazy lidí, kteří podle svých slov plánovali střelce napodobit, i všemožné konspirační teorie. V takovém měřítku je to podle odborníků vůbec poprvé. "Například u Ostravy, kde útočník střílel v nemocnici, jsem ale nezaznamenal nenávistné projevy, které by se týkaly zdravotníků nebo přímo dané nemocnice," komentoval to pro server iRozhlas.cz Tomáš Koblížek z Akademie věd.

Hrůzný čin, kdy střelec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zavraždil 14 lidí, otřásl celou republikou. Ne všichni lidé však vyjadřovali soustrast.

Už od prvního dne policie vyšetřovala případy, kdy někteří jedinci vyhrožovali, že střelce napodobí. Například v pátek 5. ledna teprve šestnáctiletý mladík poslal ze své e-mailové adresy prostřednictvím aplikace školy v Karlových Varech, kterou jako student navštěvuje, výhrůžnou zprávu. V té uvedl, že pokud dostane špatnou známku, přijde a všechny „do jednoho vystřílí“. Kriminalisté se případem začali okamžitě zabývat a následně ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování.

Policie se na začátku měsíce v celé republice zabývala 165 skutky, které mají návaznost na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V 93 případech zahájila úkony trestního řízení, ve 12 z nich už jsou ukončeny.

Střelec byl Žid a pocházel z Ukrajiny, sdíleli si lidé

Nejde však jen o vyhrožování, ale také o šíření dezinformací. Bezprostředně po střelbě se šířily lži, že byl střelec židovského původu nebo že pocházel z Ukrajiny.

Redakce eXtra.cz pak informovala o notorické a několikrát odsouzené dezinformátorce Janě Peterkové, která se v jednom ze svých konspiračních statusů věnovala i Jiřímu Formanovi, novináři, který se událostí před fakultou přímo účastnil. Protože jde o člověka s velkými bojovými zkušenostmi, oblast neopustil a pomáhal zasahujícím policistům.

"Proč útok řídil civilista Forman? Proč policie nedostala z velení povolení střílet? Kdo velel zásahu a proč Jiří Forman musel ustřihnout konec videa? Je to tak, že za dvacet pět let práce s policisty ví, kdo jste doopravdy zač," napsala například Peterková do jednoho ze statusů, které jako celek nedávají přílišný smysl.

"Tihle lidé jsou fakt strašně nebezpeční, protože oni bazírují na cizím neštěstí, nechávají si posílat peníze a za ty peníze si pak platí svoje věci. To je hrozně nebezpečná skupina," uvedl k tomu pro eXtra.cz Forman a zmínil bývalého prezidentského kandidáta Pavla Zítka, který ho v jednom ze svých streamů nazval agentem cizí mocnosti.

"Přijde mi specifické, že nenávistné projevy se tentokrát týkaly přímo fakulty. Když to vztáhnu ke střelbě v Uherském Brodu a Ostravě, tak i tehdy se objevovaly dezinformace, konspirace a nenávistné projevy. Například u Ostravy jsem ale nezaznamenal nenávistné projevy, které by se týkaly zdravotníků nebo přímo dané nemocnice," řekl pro server iRozhlas.cz filozof Tomáš Koblížek z Akademie věd.


Lidé, kteří sdíleli dezinformace, mají deformovaný pohled na svět, říká expert

U Filozofické fakulty se podle něj poprvé objevovaly verbální útoky směřující k tomu, že si to studenti zasloužili nebo že je to prostředí, které generuje takové pachatele.

"Lidé, kteří po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy šířili nenávistné výroky, je zastávají dlouhodobě a tragická událost je pro ně příležitostí, jak si říct svoje," popsal Koblížek profil lidí, kteří podobné informace šíří v pořadu Události, komentáře.

„Když se tím chceme zabývat, pak se víc musíme zaměřit na ty postoje než jenom na to, kdo co řekl. Opravdu za tím stojí to, že je někdo o něčem dlouhodobě přesvědčen, že má nějaký deformovaný pohled na svět, že prožívá nějakou nenávist vůči určitým skupinám, třeba i vůči humanitním oborům,“ uvedl.

„Ukazuje se, že internetový prostor tomu nahrává. Že lidé mohou mít i docela vlažné postoje, nemusí to být v off-line světě odhodlaní antisemité. Ale on-line prostor vás někdy motivuje k tomu říkat mnohem brutálnější výroky, které byste nikde jinde neříkali,“ vysvětlil.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy