Spor Babiše a Fialy o dražší energie: Češi se bojí obřího nárůstu cen, vláda uklidňuje
Čechy v posledních dnech opět trápí vidina nárůstu cen energií. Zatímco předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v pondělí oznámil, že jeho hnutí plánuje využít pozměňovací návrhy k navrhovanému státnímu rozpočtu s cílem zabránit zvýšení cen elektřiny, současný předseda vlády Petr Fiala (ODS) o den později ujistil veřejnost, že ceny energií vzrostou maximálně o jednotky procent. Oba politici reagovali na návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ) týkající se zvýšení ceny regulované části elektřiny pro domácnosti až o 71 procent. Dokumenty s návrhy cen jsou dostupné přímo na webu ERÚ.
Poslanecká sněmovna nedávno schválila základní parametry státního rozpočtu pro příští rok v prvním čtení, což znamená, že v dalších kolech lze navrhovat pouze přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami. Samotný šéf hnutí ANO Andrej Babiš se ze středečního jednání dolní parlamentní komory omluvil.
Bývalý předseda kabinetu vnímá zvýšení cen elektřiny jako faktor způsobující inflaci a chce tedy přijmout opatření, která by zabránila dalšímu zvýšení cen. To by ovlivnilo nejen domácnosti, ale i společnosti v oblasti průmyslu a podnikatele. Aktuálně čeští odběratelé platí za energie průměrně o 155 korun měsíčně více než v předchozím roce. Ačkoli v průběhu letošního roku došlo ke snížení plateb za elektřinu, očekává se, že v dalším roce budou ceny znovu stoupat.
Elektřina v Česku zdražila o více než čtvrtinu
„Teď svedeme souboj o druhé čtení rozpočtu, kde načteme naše pozměňovací návrhy, abychom zamezili dalšímu ožebračování všech a ničení i našeho průmyslu, zaměstnavatelů a živnostníků,“ uvedl Babiš na svém Facebooku. Podle analýzy společnosti Patron GO, která byla provedena na vzorku dvou tisíc odběratelů, se během třetího čtvrtletí loňského roku průměrná měsíční platba za energie pohybovala kolem 6 375 korun. Letos dosáhla průměrná platba 6 530 korun. Nejvyšší platby byly zaznamenány v prvním čtvrtletí tohoto roku, kdy průměrný odběratel platil 7 088 korun měsíčně.
Co se týče cen energie v rámci zemí Visegrádské čtyřky, elektřina v Česku zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, zatímco v ostatních třech zemích cena zůstala nižší. Průměrná cena elektřiny v Česku stoupla o 26 procent na 0,3212 eura za kilowatthodinu, zatímco Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura za kilowatthodinu.
Ceny plynu v českých domácnostech vzrostly meziročně o 57 procent na 0,1138 eura za kilowatthodinu v prvních šesti měsících tohoto roku. Naopak Maďaři platili za stejné množství pouze 0,0337 eura, což byla nejnižší cena v rámci celé Evropské unie.
Stát musel dotovat více než 100 miliardami
Premiér Petr Fiala v reakci na návrh ERÚ ujistil veřejnost, že ceny energií o desítky procent nevzrostou. „Každý, kdo říká něco jiného, lže a šíří paniku,“ zdůraznil v souvislosti s avizovaným plánem úřadu na zvýšení regulované části ceny elektřiny pro domácnosti až o 71 procent.
„Ceny energií v žádném případě nebudou růst o desítky procent. Protože cena silové elektřiny klesá, tak budou lidé platit převážně stejně jako letos nebo v průměru maximálně o jednotky procent více. Žádné drastické navýšení o desítky procent nehrozí,“ uvedl na tiskové konferenci Fiala.
ERÚ nyní bude jednat o svém návrhu s odborovými svazy – může proto ještě projít úpravami, a to do konce listopadu. Pokud by však návrh zůstal beze změn, domácnosti s průměrnou spotřebou elektřiny by mohly ročně platit více než 4 200 korun navíc.
Cenu elektřiny tvoří dvě části – regulovaná a neregulovaná. Regulovanou část stanovuje ERÚ a platí na celý kalendářní rok, zatímco druhou část určují dodavatelé, kteří ji mohou během roku upravit.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že situace u plynu bude příznivější – jeho ceny by mohly klesnout až o 20 procent oproti letošnímu roku. Zároveň ale upozornil na klíčový důvod zvýšení regulované složky v cenách energií. Tím je podle něj skutečnost, že stát, který se potýká se značným dluhem, musel letos finančně dotovat tuto složku částkou přibližně 110 miliard korun. Tato finanční podpora pak zahrnovala kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie a pokrytí nákladů na systémové služby.
Za nevyhnutelné toto navýšení označil i ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Stát je ze zákona nucen zajistit regulovaným subjektům přiměřený zisk, nelze je nutit provozovat energetické sítě se ztrátou,“ citoval analytika zpravodajský web Aktuálně.cz.
Související články
Babiš vytáhl chlupáče Gigi a Izzy a stěžoval si na drahé granule. Prý za ně může Petr Fiala
Pellegrini budí zděšení: Je to Putinův trojský kůň, tvrdí vládní politici. Okamura ale jásá
Babiš nadával Lipavskému za nečinnost, ten mezitím letěl do Izraele a přivezl uvězněné Čechy
Nesmiřitelní rivalové slaví narozeniny. Fiala by Babiše nejradši viděl v důchodu, šéf ANO si zase brousí zuby na křeslo premiéra
