Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Bachelor Česko 2024 Zrádci (reality hra)

Nesmiřitelní rivalové slaví narozeniny. Fiala by Babiše nejradši viděl v důchodu, šéf ANO si zase brousí zuby na křeslo premiéra

Petr Fiala a Andrej Babiš.
Zdroj: se souhlasem TV Prima
Předchozí Další
+ Další 2 fotografie
vzájemné spory

Přestože jejich narozeniny dělí jediný den, v Poslanecké sněmovně nenajdeme mnoho příkladů politických osobností, mezi kterými by panovala taková řevnivost. Řeč je o současném předsedovi vlády a šéfovi ODS Petru Fialovi, který se narodil 1. září 1964, a bývalém premiérovi a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, jenž přišel na svět 2. září 1954. V prvním případě tak Fiala v pátek oslaví 59. narozeniny, o den později Babiš své 69. výročí. Redakce eXtra.cz se podívala na nejvýznamnější a nejpamátnější spory obou výrazných politiků.

Jeden z největších sporů se týkal Andreje Babiše a jeho možného konfliktu zájmů vyplývajícího z vlastnictví médií a zároveň postavení v české politice. Petr Fiala mnohokrát kritizoval tehdejšího premiéra Babiše za nedostatečnou transparentnost a potenciální konflikt zájmů. Toto téma se časem stalo jedním z hlavních bodů napětí mezi oběma politiky.

V roce 2019 Evropská komise publikovala audit, který tvrdil, že Babiš se kvůli svému vlivu na společnost Agrofert nachází v konfliktu zájmů. Fiala toho využil k výzvám k hlasování o důvěře vlády a kritizoval postavení ve vládě svého oponenta při tak závažných obviněních.

Agrofert jako bumerang

„Informace ze zprávy Evropské komise o konfliktu zájmů pana Babiše jsou zdrcující. Veřejně vyzývám předsedu vlády, aby sám požádal o potvrzení důvěry v Poslanecké sněmovně. Je potřeba, aby bylo jasné, o čí důvěru se i v takovéto situaci v Poslanecké sněmovně předseda vlády opírá,“ prohlásil tehdy Fiala. Babiš ale tehdy návrh šéfa ODS odmítl.

Dělat to nebudu, nevidím k tomu důvod. Zpráva ještě ani není přeložená. Pokud chce pan předseda Fiala vyvolat hlasování o nedůvěře, ať to udělá. Využiji to k tomu, abych české občany obeznámil, kolik peněz nemohla Česká republika vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS,“ reagoval tehdy pro iDnes.cz Babiš.

Dalším sporným bodem mezi oběma muži byly debaty o financování politických kampaní. Fiala opakovaně kritizoval Babiše za jeho způsob financování kampaní hnutí ANO, zatímco Babiš z neprůhlednosti v jejím financování naopak obvinil ODS. Když se předloni objevily zprávy o neprůhledném financování kampaně ANO, Fiala toho využil a tvrdil, že občanští demokraté vždy průhledně uváděli své dárce, zatímco Babišovy vazby na Agrofert vedou neustále k dalším a dalším otázkám o financování jeho hnutí.

„Výraznou roli může hrát cena za reklamu. Pokud bude nižší než cena obvyklá, je pak otázkou, do jaké míry právě tato nízká cena nepomáhá ušetřit finance ANO na jiné aktivity, a tedy jestli Mafra (mediální skupina a součást holdingu Agrofert – pozn. red.) nemůže takto nepřímo napomáhat volebním výdajům hnutí ANO, které může své prostředky investovat jinde,“ řekl tehdy Marek Chromý z organizace Transparency International Seznam Zprávám.

Dialog s Ruskem? Snaha byla

Zatímco Andrej Babiš byl často vnímán jako pragmatik, jehož postoj k Evropské unii je mnohem konzervativnější, Fiala většinu času naopak obhajoval silnější integraci České republiky do EU. Právě tento rozpor v zahraniční politice vedl k mnoha diskuzím a neshodám mezi oběma politiky. Mezi lety 2017 a 2018, když Unie zvažovala nové sankce proti Rusku, Fiala obvinil Babiše z nejednoznačného postoje. Babiš místo toho hájil potřebu dialogu s Ruskem a často zdůrazňoval pragmatismus v zahraniční politice.

V rozhovoru s Hospodářskými novinami v září 2017 Babiš naznačil, že ekonomické sankce vůči Rusku nepovažuje za účinné. Zpochybnil rovněž efekt takzvaných minských dohod o řešení rusko-ukrajinského konfliktu. „Máme problém s obsazením Krymu a s těmi dohodami a samozřejmě ty sankce nic moc nepřinesly a poškozuje to všechno, takže by bylo dobré to politicky vyřešit a znovu začít s Ruskem obchodovat,“ řekl Českému rozhlasu Babiš v červenci 2018.

Babišova vláda byla tehdejší opozicí rovněž kritizována za nedostatečné reformy v oblasti zdravotnictví, školství a důchodového systému. Fiala často vystupoval s konkrétními návrhy a kritizoval Babiše za nedostatek akce v těchto oblastech. Jedním z konkrétních případů byla Babišova plánovaná reforma psychiatrické léčby, kterou Fiala kritizoval jako nedostatečnou a špatně promyšlenou, což vedlo k četným veřejným debatám. Terčem výtek šéfa ODS byl především tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Pohroma za dveřmi

Možná umí zpívat na plese, ale jako ministr je katastrofální. Se zdravotnictvím nic neudělal. Ty problémy, které tam jsou, jsou jasné: je to financování zdravotnictví, které je nesystémové. Stále nevíme, jak kvalitní péče je poskytována, protože žádné hodnocení kvality neprobíhá,“ nelíbilo se na začátku prosince 2019 Fialovi, který se s Babišem střetl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Stačí úhradovou vyhlášku změnit na úhradový zákon, aby financování bylo na několik let dopředu. Musí se hodnotit kvalita lékařské péče a musí to vědět i lidé, aby si mohli vybírat,“ mínil Fiala, zatímco Babiš svého ministra hájil.

Přišla s ním nová pozitivní éra našeho zdravotnictví. Do zdravotnictví, do nemocnic přijde mnohem více peněz,“ argumentoval premiér, kterého cituje iDnes.cz, a dodal, že příští rok (2020) do zdravotnictví půjde o 35 miliard více. „Řešíme nedostatek lékařů tím, že jsme zavedli speciální program pro lékařské fakulty,“ dodal. Zhruba v té době na území Číny vznikalo virové onemocnění covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a o tři měsíce později se v Česku objevily první tři případy nakažených. Následná opatření měla mimo jiné katastrofální dopad na vytíženost zdravotnických zařízení, státní rozpočet a pracovní efektivitu.

Drahota ano, ale čí?

Jedním z hlavních témat české politiky v posledních letech byla pochopitelně i korupce. Petr Fiala několikrát opakovaně obvinil Babiše a jeho vládu z nedostatečného boje proti korupci, zatímco tehdejší premiér se bránil tím, že jeho vláda přijala řadu opatření k zajištění větší transparentnosti. Když byl v roce 2019 Babiš obviněn z údajného podvodu s dotacemi EU v kauze Čapí hnízdo, Fiala a ODS byli mezi nejvýraznějšími kritiky Babiše v této kauze. To vedlo k dalšímu napětí mezi oběma politiky.

Na krátký čas, koncem roku 2021, tedy zhruba v období, kdy Babiš předával Fialovi klíče od Strakovy akademie, se zdálo, že napětí mezi politiky oslabilo. Brzy se ale vše vrátilo do normálu. Inflační období, do něhož se Česko v posledních letech dostalo, se v závislosti na politických sympatiích jedince přejmenovalo na „Babišovu“ či „Fialovu drahotu“.

Pozornost opozičního poslance Babiše se v době nedávné prezidentské kampaně od Fialy odvrátila a soustředila se spíše na jeho hradní protikandidáty. Pokračování špičkování mezi oběma politiky se ale zcela určitě dočkáme. I proto, že šéf ANO se chce do premiérského křesla dostat zpět, a to už v příštích volbách, jejichž řádný termín připadá na rok 2025.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy