Skandální nominace Erdogana na Nobelovu cenu míru: Prezident v Turecku přitom krvavě potlačuje svou opozici
Letošním kandidátům na Nobelovu cenu za mír stejně jako loni dominují osobnosti, které se podílejí na řešení konfliktu na Ukrajině. Mezi ně patří i turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, což ale zvedlo řadě lidí obočí vzhledem k jeho dřívějším akcím uvnitř své země. Jak totiž uvádí deník Economist, hlava státu ve své zemi krvavě potlačuje principy demokracie.
Erdogan není neposkvrněný
Mezi zveřejněnými kandidáty na Nobelovu cenu za mír se letos objevil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Nominaci si vysloužil za svou aktivitu před a během války na Ukrajině. Důležitou roli by měl hrát jako prostředník případných mírových jednání.
Erdogan však není tak čistou duší, jak by se podle nominace mohlo zdát. Erdogan dal zelenou několika masakrům kurdské menšiny v Turecku, jak píše haaretz.com. Problém s kurdskou menšinou je samozřejmě velmi komplexním tématem a není jednostranně vyvolaným konfliktem ze strany tureckého prezidenta.
Dalším vykřičníkem u osoby tureckého prezidenta je styl jeho vládnutí. Od roku 2003 do roku 2014 byl tureckým premiérem, od téhož roku až do nynějška je tureckým prezidentem. Turecku vládne pevnou rukou a jeho pravomoci se stále zvyšují. Turecko je velmi pošramocenou demokracií, jak uvádí economist.com. Vliv Erdogana je tak výrazný, až se formuje k osobě diktátora.
Erdogan navíc od svého zvolení prezidentem tvrdě potlačuje svou opozici. V zemi v několika vlnách nechal pozatýkat své odpůrce i tamní intelektuální kapacity. Tím si ještě více upevnil svou vládu a Turecko se takhle čím dál víc blíží Rusku.
Nobelovka znovu za Ukrajinu?
Mezi dalšími nominovanými je třeba i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Experti však nepředpokládají, že by druhý rok po sobě byla cena udělena ve spojitosti s válkou na Ukrajině. V roce 2022 byla cena rozdělena mezi tři vítěze, prvním byl běloruský aktivista Ales Bjaljacki, dále byla oceněna ukrajinská organizace Centrum pro lidská práva a rovněž i organizace Memorial, která se také zabývá lidskými právy, avšak svůj původ má v Rusku.
Mezi dalšími letošními nominanty jsou například ekoaktivistka Greta Thunberg, íránská bojovnice za lidská práva Narges Mohammadi, která se hrdinsky rve za práva svých lidí v bídou pustošeném Íránu, či nigerijský prezident Muhammadu Buhari, který bojuje za mír na "černém kontinentu".
Související články
Vladimir Putin straší koncem světa: Co nabízí, je ukrajinská kapitulace, míní Andor Šándor
Průlom ve válce na Ukrajině? Putin má být za jistých podmínek ochotný přistoupit na mír
Kontroverzní názor Filipa Turka. Opřel se do Zelenského a volá po míru s Ruskem i za cenu postoupeného území
Dva roky od války na Ukrajině: Prezident Petr Pavel odsoudil ruskou agresi, lidé plakali
