Trendy tagy Speciál: Hubněte s námi válka na Ukrajině Prezidentské volby 2023 Výměna manželek 2023

Rozhovor s bezdomovcem Miroslavem z hlaváku: Žiju v Sherwoodu tři roky, na drogy dneska nebylo

I takové scény uvidíte v Sherwoodu.
Zdroj: eXtra.cz - Jiří Masojídek
+ Dalších 7 fotografií
DRSNÝ ROZHOVOR

Když jsme tvořili reportáž z pražského hlavního nádraží, potkali jsme bezdomovce Miroslava. Asi pětatřicetiletý chlapík sice vypadal zanedbaně, byl ale překvapivě pohotový a konverzace s ním nám přinesla unikátní vhled do života v téhle nechvalně proslavené lokalitě. Přečtěte si zkušenosti člověka, který se dostal na samé dno společnosti.

Jsou různé typy lidí bez domova. Od těch, kteří mají práci a těžko byste na nich poznali, že nemají kde bydlet, až po lidi, jako je Miroslav. Má slepené vlasy, špinavé oblečení a slušně řečeno, jeho tělesný zápach jej identifikuje na dva metry. Když jej oslovujeme, okamžitě nás zdraví a nemá problém se s námi pustit do řeči. Když jej poprvé oslovíme, čekáme, že konverzace bude složitější, ale děje se přesný opak. Mirek reaguje pohotově a kdybyste neviděli (a necítili) jeho zevnějšek, přijde vám, že se bavíte s úplně obyčejným pětatřicetiletým chlápkem. Fotit se nechce, stejně jako drtivá většina lidí v jeho situaci. Rozhovor vznikl při příležitosti reportáže z hlaváku, kde naše redakce strávila celý den a noc.

Na hlavák mě dostaly holky

"Co mě dostalo na hlavák? Holky. Ani drogy, ani chlast, práci jsem normálně měl, prostě holky," říká bez dalšího upřesnění Miroslav a my se tak můžeme jen domnívat, jaké vztahové problémy jsou schopny člověka dostat až do takové situace. Podle svých slov je tu asi tři roky. Ptáme se, kde Mirek přespává. "Hodně spím ve squatech, střídám je poměrně často. Do jednoho mi teď zazdili přístup, v druhým jsem měl problémy s jedním chlápkem, měl na mě blbý kecy," říká Mirek, zatímco se snaží ubalit tabák sesypaný z nedopalků v koši do staré jízdenky na městskou. Darujeme mu tedy raději cigaretu a pokračujeme v rozhovoru.

Je vidět, že Mirek je nervózní a že jeho nervozitu nezpůsobujeme jenom my. Po chvilce přiznává, že má absťák: "Teď tu obcházel dealer s pikem, bohužel jsem na něj neměl peníze." Při slovech o dealerovi si jej naprosto jasně vybavujeme. V prostředí Sherwoodu vypadal doslova jako pěst na oko. Nová značková červená teplákovka, zářivě bílé tenisky a ponožky, zbrusu nová čepice. Doslova jako vystřižený ze špatné americké gangsterky. Okamžitě si vzpomínáme na dealera, kterého jsme potkali v Krupce. Tihle lidé jsou jako přes kopírák, člověk, který je nezná, si jich ale ani nevšimne. Pokud je však hledáte, poznáte je hned.

"Nepracuju, občas nějakej melouch, ale nic stálého. Doklady? Ty mám, určitě někde jsou, ale někdo mi je asi ukradl," říká nám bezdomovec. Zajímá nás toho hodně, po dalších otázkách ale Miroslav začíná být nevrlý, zrychluje a nakonec se rychle loučí. "Jdu spát, měj se," odchází do tmy. Vypadá to spíš, že konverzace mu příliš připomněla situaci, ve které se nachází, a absence drog mu také v psychickém stavu nepomohla. Rozcházíme se, ale když asi ve dvě hodiny ráno procházíme kolem Náměstí Republiky, Mirka tam vidíme, jak vybírá z koše poloprázdnou lahev piva a dopíjí ji.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy