Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

REPORTÁŽ: Jediná chyba znamená smrt! Reportér eXtra.cz projel jednu z nejnebezpečnějších silnic světa

+ Dalších 15 fotografií

V horách Velkého Kavkazu leží nejizolovanější oblast Gruzie jménem Tušetie. Do hlavní vesnice jménem Omalo vede jediná silnice přes horský hřbet Abano, který leží ve výšce 2 864 metrů nad mořem. Jen pár metrů široká silnice překonává několikakilometrové srázy bez jakýchkoli svodidel. Cestou musíte navíc bojovat s výmoly ve štěrkové cestě, tekoucí vodou a vyhýbat se kromě stád dobytka i protijedoucím vozům. Reportér eXtra.cz ji projel celou.

Gruzie nabízí nespočet krásných míst. Jedno z nich je však extrémně odlehlé. Cesta do regionu Tušetie vede přes vrcholky hor po cestě, kterou BBC označila za jednu z nejnebezpečnějších na světě a přezdívá se jí též "cesta smrti". Počet lidí, kteří se do svého cíle nedostanou živí, dosahuje až 12 ročně. V roce 2019 tam při pádu ze srázu zemřelo hned 7 lidí najednou včetně malého dítěte. Původně se jednalo pouze o pěší stezku, která byla v roce 1978 rozšířena.

Kilometrové srázy a centimetry od jisté smrti

Posádka vozu, ve kterém byl i reportér eXtra.cz, o těchto děsivých statistikách před cestou nevěděla. Možná i proto jsme původně neměli z překonání horských hřebenů do malebné vesnice Omalo, která je centrem odlehlé Tušetie, žádné větší obavy.

Po výjezdu z obce Lechuri, která leží na úpatí majestátních hor Velkého Kavkazu, se vydáváme čím dál méně sjízdnou silnicí podél tekoucí řeky. Asfalt už dávno zmizel a místo něj se objevují vodou vymleté výmoly a po levé straně skalní masiv. Silnice začíná stoupat a propast do údolí napravo se začíná čím dál víc zvětšovat. Kolem cesty se také tu a tam objevují pomníčky lidí, kteří přejezd nepřežili.

Auto musí občas překonávat tekoucí potoky, které se na pár místech valí formou vodopádů z úbočí nad námi. Když se sklon stoupání stále zvyšuje, naše Toyota Highlander dostává pořádně zabrat. Poté, co se vyhýbáme protijedoucímu nákladnímu vozu nalepeni na skálu, zatímco protijedoucí Kamaz jede jen centimetry od několikakilometrového srázu, vypoví na chvíli motor službu úplně.

Dáme mu na chvíli odpočinout a kocháme se výhledy na horské vrcholky. Náš řidič Rasťa uvažuje nad tím, že to vzdáme a otočíme se zpátky. Ptáme se posádky protijedoucího malého Fiatu, jaká je cesta výše. "With your car, no problem. (S vaším autem s tím nebudete mít žádný problém)," oznamuje nám s klidným úsměvem třicátník a my se tedy trochu uklidňujeme. Jenže ne na dlouho. Ačkoli máme pohon na všechny čtyři, ve strmých zatáčkách nám v jednu chvíli začne auto prokluzovat.

Přes zimu oblast osiří

Nervozita stoupá, všichni víme, že případný skluz mimo silnici by znamenal konečnou. Naštěstí se nám podaří problémy překonat. Při cestě na vrchol míjíme pastevce s kravami, ovcemi a osly. Konečně vyjíždíme na hřeben Abano, který leží ve výšce 2864 metrů. Panuje tu božský klid.

Po krátké přestávce se vydáváme dál. Cesta totiž ještě pokračuje na druhé straně směrem dolů. Cestou nahoru jsme se zdrželi a za chvíli se začne smrákat. Naštěstí se nám mezitím podaří sjet do údolí a největším problémem se tak stávají výmoly, které s přibývající tmou jsou špatně vidět. Do Omala přijíždíme už za tmy a úplně vyřízení.

Odměnou nám je ráno překrásná scenérie malebné vesničky, která leží na planině mezi horami ve výšce 1880 metrů. Vrcholky Kavkazu se tyčí všude kolem a na svazích se pasou krávy a koně. "Dříve sem jezdili i Češi, ale letos jich tu mnoho nebylo," říká nám při výborné domácí snídani paní v hotelu Tishe, který slouží zároveň jako restaurace i obchod. Je pravda, že v celé obci potkáváme jen pár turistů.

Po dotazu, jak zvládá náročnou cestu do Omala, jen povzdechne, že je cesta dlouhá (celý přejezd trvá nejméně 4 hodiny), ale o nebezpečí nepadne ani slovo. Ve vsi, která slouží jako centrum celé zapadlé oblasti, žilo v roce 2014 oficiálně jen 37 lidí. Všichni až na jednoho v říjnu odjíždějí pryč a vracejí se zase až na jaře. V zimě se sem totiž přes "cestu smrti" dostat nedá, protože zapadne sněhem.

Plánuje se modernizace

Nad Omalem se tyčí věže středověké pevnosti Keselo. Ty sloužily jako ochrana před nájezdníky. Spolu s okolní krajinou nabízejí úchvatnou podívanou, při které člověk zapomene na útrapy na cestě sem.

Přejezd zpět už jsme i díky zkušenostem z první cesty zvládli rychleji. Po příjezdu do údolí na druhé straně se všem ulevilo. Gruzínská vláda plánuje modernizaci silnice za 34 milionů dolarů (850 milionů korun). Práce mají skončit v roce 2025. Jenže podobných plánů už bylo v minulosti mnoho, a zatím cesta vypadá pořád stejně. V samotném Omalu už dokonce stojí i letiště. Po inauguračním letu politiků však na něm žádné další letadlo nepřistálo. Adrenalinová jízda přes vrcholky Kavkazu tak ještě nějakou dobu zůstane jedinou spojnicí s místem, kde se doslova zastavil čas.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy