Putin zatahal za nitky a obchodník se smrtí je na svobodě: Vězni v USA sympatizují s Ruskem, říká But

Viktor But je považován za jednoho z největších obchodníků se zbraněmi na světě. Dodával zbraně, střelivo a vojenskou techniku desítkám vlád po celém světě, nezdráhal se obchodovat ani s nesvobodnými režimy či brutálními africkými diktátory. Podle jeho reálného příběhu byl v roce 2005 natočen i americko-německo-francouzský film Obchodník se smrtí, ve kterém v hlavní roli hrál Nicolas Cage a který třeba na českém filmovém webu ČSFD má velmi nadprůměrné hodnocení 86 procent.

Obchodník se smrtí byl zatčen po dlouhé akci v Thajsku v roce 2008 a dopraven do Ameriky, kde ho soudili za dodávání zbraní kolumbijským teroristům. Dostal pětadvacet let ve federální věznici.

Dezinformace

Petr Pavel s Putinem na hrudi i spiknutí proti Babišovi. Největší dezinformace prezidentských voleb

V rozhovoru pro Russia Today se But podle New York Post snaží snižovat svou důležitost a popisuje výměnu jako běžnou součást diplomatického styku obou zemí. "Uvažovat, proč mě vyměnili teď - to je k ničemu," řekl But v rozhovoru, který vedla bývalá špionka a nyní moderátorka propagandistické televize Maria Butinovová. "Vyměnili mě a je to. Nemyslím si, že jsem pro ruskou politiku důležitý. Naše lidi prostě nenecháme v nesnázích,“ prohlásil dále But.

Vězni s ním sympatizovali

"Neřekl bych, že Američané ustoupili tím, že mě vyměnili," řekl But. "Pokud bylo dosaženo dohody, znamená to, že byl nalezen společný základ, který uspokojil obě strany," dodal. Dost možná tím tak naznačil, že v dohodě bylo něco víc, než jen výměna dvou lidí. 

Novinářka Lucie Sulovská uveřejnila na Facebooku vlastní překlad rozhovoru s Butem. Padla i otázka na film, který byl podle Butova příběhu natočený. "Kdyby za mnou přišli a zeptali se, možná bych přišel se zajímavějším příběhem. Hollywood se dnes podle mého názoru stal propagandistickým oddělením Washingtonu. A vše, co dělají, do toho zapadá," řekl obchodník.

But dále řekl, že s ním v americkém vězení zacházeli vcelku dobře. "Většinou mí spoluvězni sympatizovali s Ruskem, nebo pokud o tom nic nevěděli, ptali se mě," řekl v rozhovoru. New York Post také zdůrazňuje, že podle jeho zdrojů Rusové Buta vyměnili kvůli jeho blízkým vazbám na Igora Sečina, oligarchu, který je v současné době velmi blízký prezidentu Vladimiru Putinovi.

Grinerová za to podle mnohých nestála

Výměna hodně lidí popudila. Zvlášť když se ukázalo, že vztah americké basketbalistky Brittney Griner k její vlasti není úplně ideální. K vlasti, která do jejího osvobození investovala obrovské prostředky a zároveň propustila zločince, jehož se snažila dopadnout dlouhé roky a investovala do toho obří náklady.

Grinerová totiž v dřívějších letech odmítala nastupovat do zápasů za zvuků americké hymny a poukazovala na to, že hymna je v podstatě rasistická, píše web sportskeeda.com, který celou kauzu mapuje. "Když byla národní hymna považována za národní hymnu (v roce 1931), černoši v tom okamžiku neměli práva. Je těžké respektovat skladbu, která ani nereprezentovala všechny Američany, když byla poprvé vytvořena," řekla kdysi basketbalistka webu AZcentral.

+ Další fotografie