Putin ve volbách drtivě vede. O jeho vítězství bylo rozhodnuto s uzavřením volebních místností

V prezidentských volbách v roce 2024 už v neděli večer po uzavření volebních místností vedl ruský prezidentský kandidát a současná hlava státu Vladimir Putin, který na základě výsledků zpracování 40 % hlasů získal celkem 87,34 %. Uvedla to ruská agentura Tass.

Na druhém místě byl kandidát Komunistické strany Nikolaj Charitonov, který získal 4,11 % hlasů, následovaný Vladislavem Davankovem ze strany Noví lidé s 3,92 % hlasů a Leonidem Slutským z Liberálně demokratické strany Rusko s 3,06 % hlasů.

Majetek

Putinovo utajované bohatství: Úřadům přiznal jen dvě stará auta a menší byty. Ve skutečnosti má paláce, jachty i stovky vozů

Putin neměl žádné skutečné protivníky

Podle vyjádření českého ministerstva zahraničí (MZV) prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní. Poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje. Hlasování v nich označila česká diplomacie za nelegitimní volební frašku.

Volby v Rusku podle ministerstva zahraničí nesplnily mezinárodní standardy. "Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách," uvedl podle ČTK Černínský palác.

Třídenní volby skončily v neděli večer. Očekává se, že v nich přesvědčivě získá již pátý mandát současný vládce Kremlu Putin, který neměl žádného skutečného protikandidáta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že Putin je opilý mocí a chce vládnout věčně. Bílý dům podle agentury Reuters v reakci uvedl, že volby zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož "Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali".

rusko

Vladimir Putin se připravuje na třetí světovou válku. Uniklé dokumenty ukazují postup, jak chce rozvrátit Evropu

Česká diplomacie konstatovala, že mnozí prezidenští kandidáti, zejména ti, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohli kandidovat. Ruští občané podle MZV neměli přístup k úplným a nezávislým informacím ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu. Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.