Putinův válečný plán se bortí. Ruské ztráty jsou mnohem vyšší, než se tvrdilo

Ruská „speciální vojenská operace“ na Ukrajině, jak ji označuje ruský diktátor Vladimir Putin, měla podle původních plánů trvat jen několik dní. Místo toho se proměnila ve vleklou válku, která pokračuje už pátým rokem. Rusko za ni platí vysokou cenu, aniž by na bojišti dosáhlo zásadních úspěchů.

Podle nejnovějších odhadů britského týdeníku The Economist se ruské ztráty pohybují mezi 1,1 milionu až 1,4 milionu lidí. Z toho 230 tisíc až 430 tisíc vojáků mělo padnout. V praxi to znamená, že každý 25. ruský muž ve věku od 18 do 49 let byl od začátku války zabit nebo těžce zraněn. Analýza vychází z dat tajných služeb, představitelů ministerstva obrany, satelitních snímků, které má britský týdeník k dispozici, a dalších nezávislých zdrojů. „Výsledkem je věrohodný odhad denního počtu obětí,“ uvádí list ve své zprávě.

Naopak Ukrajina má podle dostupných údajů téměř o polovinu nižší celkové ztráty. Americký think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhaduje, že ukrajinská strana přišla přibližně o 600 tisíc lidí, a to včetně 100 tisíc až 140 tisíc padlých vojáků. „Pro zemi s menší populací je to však o to citelnější ztráta,“ poznamenává týdeník ve své zprávě a dodává, že tento odhad nezahrnuje civilní oběti, protože údaje jsou v tomto ohledu nepřesné.

Rusko má obrovské ztráty

CSIS přitom u Ruska dříve uvádělo nižší čísla, než nyní prezentuje The Economist. Podle amerického institutu ztratila Moskva od počátku bojů zhruba 1,2 milionu lidí, včetně zraněných a padlých. Odhady britského týdeníku se však vyšplhaly až k 1,4 milionu obětí.

Ukrajinské ztráty byly obecně nejvyšší zejména v prvních fázích války, nyní je situace opačná. Podle některých odhadů Rusko nyní přichází o přibližně tisíc vojáků denně. „Náš model ukazuje, že za poslední rok mohlo zemřít stejné množství vojáků jako za první tři roky dohromady. Rusko ztrácí více mužů, než kolik jich zvládne naverbovat,“ uvádějí odborníci ve své analýze.

Rusko navíc v uplynulém roce nedosáhlo výraznějších územních zisků. Od května 2022, kdy padl Mariupol, nezískalo žádné větší město. „Města jako Avdijivka či Bachmut byla zničena dlouho předtím, než nad nimi zavlála ruská vlajka. Vladimir Putin stále spoléhá na to, že Ukrajině dříve dojdou lidé i materiál. Nadále však podceňuje svého protivníka,“ uzavírá britský list.

Navzdory těmto skutečnostem zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo konflikt ukončit. Naopak. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před několika dny potvrdil, že válka pokračuje, protože Moskva dosud plně nedosáhla svých cílů. „Cíle dosud nebyly plně dosaženy, a proto speciální vojenská operace pokračuje,“ citovala ho agentura TASS.

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu