Trendy
Výměna manželek 2024 Povodně 2024 Love Island 2024 5 let od smrti Karla Gotta

Putin pod tlakem svých podřízených: Rusko se musí soustředit na obranu, ne na útok, bije na poplach Prigožin

Prigožin a Putin.
Zdroj: profimedia, koláž eXtra.cz
Předchozí Další
+ Další fotografie
válka

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin přemlouvá ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se Rusko začalo bránit před ukrajinskými výpady. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW). Nejvyšší velitel žoldnéřské skupiny se šéfa Kremlu snaží také přesvědčit, aby se ruské síly soustředily na defenzivu před novou ukrajinskou protiofenzivou. Stejný názor přitom podle dalších zdrojů zastává i vedení ruské armády.

Jevgenij Prigožin 21. dubna uvedl, že Rusko se během války na Ukrajině musí „pevněji zaklesnout ve svých obranných pozicích“, protože Ukrajina se bude snažit „roztrhat ruské síly na kusy a Rusko se musí takovým útokům bránit“. Prigožin, který se snaží o svém názoru přesvědčit ruského diktátora Vladimira Putina, se v poslední době ve své rétorice projevuje stále více alarmisticky a podobně se vyjadřuje i o nejisté budoucnosti ruských invazních operací na území ukrajinského Donbasu, píše ISW.

Pozoruhodné jsou také Prigožinovy výzvy k posílení ruské obrany na okupovaných územích a časté úvahy o perspektivách ukrajinských protiútoků. Šéf wagnerovců se rovněž zasazuje o to, aby se Rusko soustředilo spíše na udržení současných frontových linií než na snahu o další zisky. Podle něj by ruské síly díky pevnější defenzivě mohly znovu získat bojovou efektivitu pro pozdější ofenzivní operace, uvádějí američtí analytici.

Přesvědčit Putina se snaží i vedení armády

Nutno dodat, že Prigožin se nepřimlouvá za to, aby Rusko ukončilo válku a vyjednávalo s Ukrajinou a Západem, jak uváděly některé ruské a západní zdroje, ale naopak se snaží oslabit kremelskou frakci doufající, že válku ukončí jednáním.

Muž, kterému se přezdívá „Putinův řezník“, se také pokouší nově definovat a podkopat některé z klíčových cílů Vladimira Putina na Ukrajině – konkrétně „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny. Činí tak pravděpodobně proto, aby minimalizoval informační dopad, který by mohl vyplynout z přechodu do defenzivy a upuštění od snahy získat nyní další území.

Také ruské vojenské velení se s největší pravděpodobností snaží přesvědčit Putina, aby se soustředil na obranné operace, ale toto poselství se mu zřejmě nedaří bez okolků předat. Jak uvádí ČTK, ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle analýzy ISW pravděpodobně vnímají hrozbu ukrajinské protiofenzivy, ale na Putinovo naléhání zřejmě pokračují ve vysílání vojáků k posílení „nesmyslných“ útočných operací.

O ukrajinské protiofenzivě se hovoří v posledních měsících v souvislosti s další vlnou dodávek západních zbraní a těžké vojenské techniky. Podle pozorovatelů se čeká ještě na jaře. Kyjev dosud podnikl dvě velké útočné operace, a to loni na přelomu léta a podzimu, kdy vytlačil ruské jednotky v Chersonské oblasti za řeku Dněpr a osvobodil ChersonDobyl také zpět rozsáhlá území na severovýchodě země. Od té doby se ale boje soustřeďují zejména na východě země a ani jedna ze stran neohlásila významnější postup.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy