Putin myslel, že Ukrajina kapituluje. Šéf Kremlu se ve svém plánu přepočítal, tvrdí expertka
Šéf Kremlu Vladimir Putin oznámil před pár dny svůj záměr kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. V případě vítězství by prodloužil svou represivní vládu nad Ruskem o dalších šest let. Podle tamních úřadů jeho rozhodnutí podporuje přibližně 80 procent obyvatel – a to i navzdory výzvám, jako je nákladná invaze na Ukrajinu nebo opakované vojenské útoky ze strany Kyjeva, které se dotýkají i Moskvy. Putinův plán přesto zdaleka nevychází tak, jak si vůdce původně maloval. V rozhovoru pro agenturu AP to prohlásila odbornice na Rusko a bývalá expertka americké vlády Fiona Hill.
Přestože se během letošních měsíců objevily spekulace o možném oslabení Putinova režimu, zejména v důsledku červnové vzpoury vedené šéfem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem, politický vliv šéfa Kremlu v zemi zůstává víceméně stabilní. Ruský prezident oznámil své rozhodnutí kandidovat ve volbách, které se odehrají v březnu příštího roku, po slavnostním předávání vyznamenání v Kremlu. Akce se zúčastnili i váleční veteráni, jak informovala americká stanice NPR.
„Nebudu to před vámi skrývat – měl jsem o následujícím rozhodnutí během uplynulých měsíců různé myšlenky, ale nastal čas se rozhodnout. Proto budu kandidovat na prezidenta Ruské federace,“ oznámil vůdce Kremlu.
Válka jako lepidlo
Podle průzkumu veřejného mínění provedeného ruskou neziskovou organizací Levada Center si Putinova vláda udržuje podporu přibližně 80 procent obyvatelstva. Někteří analytici však zdůrazňují, že skutečná přízeň občanů se vzhledem k autoritativní povaze tamního režimu dá jen těžko změřit či odhadnout. Roli může hrát i skutečnost, že Putin je zatím jediným vážným kandidátem na post hlavy státu.
Ruský prezident, který v říjnu oslavil své 71. narozeniny, již dvakrát využil svého politického vlivu ke změně ústavy, což mu teoreticky umožňuje zůstat u moci minimálně dalších 12 let. Právě tři roky starý krok, který mu umožnil vládnout po konci svého aktuálního mandátu další dvě šestiletá období za sebou, vyvolal spekulace o jeho obavách ze ztráty popularity. Někteří toto rozhodnutí dávají dokonce do souvislosti s rozpoutáním invaze na Ukrajinu, která má být vyjádřením jeho snahy posílit svou pozici.
„Konflikt s Ukrajinou byl z Putinova pohledu nutný. Vnímá ho jako jakési lepidlo, které má znovu spojit rozdělující se ruskou společnost. Potřeboval upevnit svou moc,“ řekl americkým médiím politický komentátor Abbas Galjamov – bývalý Putinův spolupracovník, který nyní žije v Izraeli. Na svém kontě má mimo jiné řadu projevů, které pro ruského prezidenta napsal.
Myslel si, že Ukrajina kapituluje
S tím, že „krásná malá vítězná válka“ upevní Putinovu pozici a zajistí podporu potřebnou ke znovuzvolení, souhlasí i odbornice z Brookingsova institutu Fiona Hill – mimo jiné bývalá expertka Rady národní bezpečnosti USA pro ruské záležitosti.
„(Putin) skutečně počítal s tím, že Ukrajinci rychle složí zbraně a kapitulují. Poté by na Ukrajině dosadil nového, loutkového prezidenta a po volbách v roce 2024 by se prohlásil prezidentem nového svazku Běloruska, Ukrajiny a současného Ruska. Stal by se nejvyšším vůdcem od dob Sovětského svazu,“ řekla Hill agentuře AP.
Očekává se, že v nadcházejících prezidentských volbách, které proběhnou v termínu 15.–17. března 2024, bude Putin čelit pouze symbolické opozici. I přes svou neotřesitelnou pozici vůdce Kremlu do jisté míry pociťuje rostoucí nespokojenost obyvatelstva, která souvisí právě s nákladnou a krvavou válkou na Ukrajině a neblahými zkušenostmi Rusů se zkorumpovanou státní správou.
Související články
Rusko po smrti Putina: Nový prezident bude mladší člověk schopný ústupků, míní expert
Lukašenko dává ruce pryč od Putina: O záměru napadnout Ukrajinu jsem nevěděl, tvrdí. Prý mu ale slíbil, že mu bude krýt záda
Achillova pata Evropy jako tajné Putinovo eso: Obsazením průsmyku by dostal do hrsti celé Pobaltí
Wagnerovci chtějí do Polska, varoval Putina Lukašenko. Varšava posílá na hranice tanky
