Putin má strach, že skončí jako Kaddáfí. Prigožina prý využíval, situace se mu ale vymkla z rukou
Pokus o puč ze strany wagnerovců vyvolal v duši Vladimira Putina velký neklid. Nejde však jen o to, že ho kroky, jež musel učinit, aby zabránil vlastnímu pádu, značně oslabily. Události z minulého týdne v ruském vůdci pravděpodobně rozvířily i obavy z násilného konce nejen jeho vlády, ale i života. Ve svém textu se tomuto tématu věnuje britský list Mirror.
Tehdejší svědci mluví o tom, že když ruský prezident Vladimir Putin před lety viděl záběry ze smrti libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, ztichl. Poté si záběry ve své kremelské kanceláři pustil znovu a znovu, stále mlčky a s prázdným výrazem. Historka, která obletěla západní zpravodajskou komunitu, hovoří o jediném.
Putin se bojí stejného osudu. Přesto dělá vše pro to, aby podobnému konci neměl šanci uniknout. Jak píše britský deník Mirror, pro šéfa Kremlu je nejdůležitější jeho vlastní moc, bohatství a přežití. Je tak možné, že smrt diktátorů, jako byli Kaddáfí a Saddám Husajn, na něj měla hluboký vliv.
Putin se snaží svalit vinu na ostatní
I přesto, že se historka z úvodu textu odehrála v roce 2011, je možné, že si ruský vůdce v posledních dnech dobře vzpomněl na to, jak tehdy prožíval osamělou a zvrácenou smrt afrického despoty ubodaného hlučícím davem.
Není pochyb, že mocného stratéga z Putina udělala kombinace jeho tehdejšího špionážního výcviku v sovětských strukturách a mentality vůdce petrohradského pouličního gangu. Pokus o puč wagnerovců pro něj ale může znamenat začátek konce. Konce, který začal brutální invazí na Ukrajinu v loňském únoru.
Navzdory tomu, že byl tehdy přesvědčený o tom, že získá pro Rusko velké a slavné vítězství, už dávno si musel uvědomit svůj omyl. Od té doby tráví každou bdělou hodinu tím, že se snaží svalit vinu na jiné lidi. Tak nechal šéfa žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina, aby si dlouhé měsíce hrál na egoistického hulváta, který pranýřuje ruskou armádu.
Nyní se zdá, že Putinovou strategií bylo nechat svalit vinu za zpackaný průběh války na ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Putin využil Prigožinových urážlivých výpadů proti oběma mužům jako prostředku k rozdělování a pohodlnému vládnutí. Také však k tomu, aby veřejně ukázal na viníka válečných zmatků, aniž by to sám skutečně řekl.
Dohoda s Lukašenkem šéfa Kremlu oslabila
Jeho taktika by možná fungovala, kdyby Prigožin nezašel příliš daleko a jako většina egoistických násilníků neuvěřil své vlastní popularitě. Putin sice rychle zajistil obrat pokusu o puč k oddálení zkázy, nyní má ale velké problémy. Aby se vyhnul krveprolití na prahu hlavního města, musel uzavřít dohodu s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a umožnit Prigožinovi útěk. Píše o tom například americký deník The New York Times.
Tento krok šéfa Kremlu nesmírně oslabil a jeho dny, týdny či měsíce ve funkci ruského prezidenta tak budou ještě delší a nesnesitelnější než dosud.
Související články
Putin si podal Gerasimova za vpád Ukrajinců: Chová se jako car, je to show, říká analytik
Škatulata kolem Putina: Parťák Šojgu končí na postu ministra. Analytik řekl, proč k výměně došlo
Putin myslel, že Ukrajina kapituluje. Šéf Kremlu se ve svém plánu přepočítal, tvrdí expertka
Lukašenko dává ruce pryč od Putina: O záměru napadnout Ukrajinu jsem nevěděl, tvrdí. Prý mu ale slíbil, že mu bude krýt záda
