Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Půl století od útoku Hepnarové: Zkušený kriminalista varuje před opakováním podobného případu

+ Další 2 fotografie

Tragédie z roku 1973 na pražském Strossmayerově náměstí stále zůstává živou vzpomínkou pro mnoho lidí. Tehdy teprve 23letá vražedkyně Olga Hepnarová zasáhla do života nevinných obyvatel, když svým nákladním vozem smrtelně narazila do skupiny lidí na tramvajové zastávce. Brutální a do té doby nevídaný útok si vyžádal osm lidských životů a dalších jedenáct osob utrpělo vážná zranění. Hepnarová byla na svůj čin pečlivě připravena a jejím cílem bylo způsobit co největší počet obětí. Toto pondělí uplynulo od masové vraždy půl století. V rozhovoru pro deník Právo o hrůzném činu promluvil i zkušený kriminalista z pražské mordparty Jan Štoček.

Vražedkyně Olga Hepnarová se svým nákladním vozem Praga RN najela na nástupiště tramvajové zastávky na tehdejší třídě Obránců míru dvakrát. Poprvé zastávku přejela, protože byla zklamána přítomným nízkým počtem potenciálních obětí. Při druhém pokusu však stálo na zastávce již více lidí a ona svůj cíl naplnila – smrtelně zranila osm lidí a dalších jedenáct utrpělo vážná zranění.

Soudní znalci tvrdili, že Hepnarová jednala mimořádně chladnokrevně a promyšleně. Opakovaně objížděla tramvajový ostrůvek, aby si vyhlédla co nejvíce obětí. Její motivací prý byla nenávist vůči společnosti. O jejím činu dokonce vznikl i film Já, Olga Hepnarová.

„Budu souzena a potrestána“

„Já jsem tam měla s Karlíkem sraz, chtěla jsem mu jít koupit nové kalhoty. Když jsem ale přišla, bylo kolem plno sanitek, lidi pobíhali a něco křičeli. Nejhorší to bylo na chodníku, tam byl nějaký krámek s fotografiemi a před něj skládali mrtvé, zakryté prostěradly. Byl tam i můj chlapeček…“ citoval Blesk matku chlapce, který byl mezi oběťmi.

Hepnarová ve své policejní výpovědi policii prohlásila, že celý svět je jejím nepřítelem. Tři dny před útokem napsala dopis několika pražským redakcím, v němž se snažila obhájit svůj plánovaný čin. „Jsem člověk, který se pohybuje v mezích duševní normy, a tímto dopisem se chci bránit proti případnému znevážení mého činu. Dnes ukradnu autobus a plnou rychlostí vjedu do davu lidí, asi někde na Praze 7. Zaviním smrt x lidí. Budu souzena a potrestána...“ napsala ve svém textu, který zaslala do redakcí asi dvě hodiny před svým činem.

Hepnarová strávila část svého života v psychiatrické léčebně, kam byla umístěna již ve svých osmi letech poté, co se pokusila o sebevraždu. Cítila se osamělá a z dnešního pohledu pravděpodobně trpěla hraniční poruchou osobnosti. Svůj útok připravovala velmi pečlivě a svědomitě. Původní plány na vykolejení rychlíku či odpálení bomby nakonec zavrhla kvůli technické náročnosti. Měla také obavy, že v případě střelby by byla zneškodněna dříve, než by zabila dostatečný počet lidí.

Štoček: Případ by byl posuzován stejně

Čekala, až jich bude na místě co nejvíc. Hepnarová měla pestré představy a naplnila je. Zabít co nejvíc lidí a pomstít se. Vůbec bych nevylučoval, že časem dojde k podobnému případu. Neříkám, že někdo vezme auto a najede do lidí. Určitě se najde jedinec, který bude přemýšlet, jak se společnosti pomstít,“ řekl v rozhovoru pro Právo, ze kterého citují Novinky.cz, legendární kriminalista Jan Štoček.

V dubnu 1974 byla Olga Hepnarová odsouzena k trestu smrti. O rok později byla oběšena ve věznici na Pankráci. Stala se tak poslední ženou, která byla v tehdejším Československu popravena. Rozdíl v posuzování trestu by podle Štočka dnes příliš viditelný nebyl. Verdikt by však byl pochopitelně jiný.

Trest smrti už by pochopitelně nedostala. Já jsem u toho nebyl, ale podle mě by ten případ byl posuzován úplně stejně. Byl by kvalifikovaný jako vražda, přidali by se soudní znalci z oboru psychologie, psychiatrie, případně i sexuologie. Není moc co měnit nebo dělat jinak,“ dodal kriminalista.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy