Psycholožka o osobnosti masových vrahů: Jsou frustrovaní a hledají viníka svých problémů

Psycholožka Inga Kokalevská: Masoví vrazi mají jedno společné

„Věnuji se metodice, která umožňuje vidět do nitra duše, psychiky takových lidí a nevědomých procesů, které hýbou myšlením masových vrahů. Pozoruji to už delší dobu po celém světě, že všichni mají společný jmenovatel,“ začala své vyprávění pro eXtra.cz psycholožka Inga Kokalevská ze sebepoznávací a vzdělávací platformy Generation Φ.

„Příčiny jsou vždy stejné, jsou hluboce skryté v pachatelích masových vražd, oni sami si často neuvědomují, co se s nimi děje a co je postupně vede k tomuto trestnému činu,“ uvádí žena, která je mimo jiné také mentorka a expertka v oblasti psychoanalýzy.

„Aniž bych detailně prozkoumávala zprávy ohledně Davida K., bylo mi jasné, co se později ukáže, jaký příběh se postupně vykreslí. A také se tyto zprávy začaly brzy vynořovat,“ naznačuje dále, ale pak přece jen poodhalí, o co jde.

Ozbrojenci

Pražské ulice plné ozbrojenců. Policisty budeme potkávat i v obchodních centrech

Frustrace začíná v dětství

„Všichni masoví vrazi mají stejný typ psychiky, určitý způsob myšlení, celý set vlastností a tužeb, které formují, kým jsou. A když tento typ psychiky není realizovaný, tedy když se v dětství takový člověk dostatečně nerozvine podle svých tužeb, a každým z nás hýbou nějaké touhy, když nejsou naplněny, rodiče mu nedopřejí správný vývoj, postupně se vrství frustrace těchto lidí,“ říká psycholožka.

Podle ní jsou takoví lidé velice nenápadní, introvertní. Bývají to prý často analytici, vývojáři nebo programátoři. Mívají údajně velice často sebevražedné myšlenky. „Svoje frustrace, které nechápou, nerozumějí tomu, co se s nimi děje, přehlušují hlasitou hudbou. Snaží se tak přebít vnitřní bolest,“ tvrdí. Často údajně bývají také gamery, kteří padají do závislostí na hraní.

Hledají viníka

„V nejvyšším stadiu frustrace mohou dojít až k činu masové vraždy. Uvnitř si najdou viníka. Dnešní psychologové se v tom často nevyznají, ale v hloubi duše takových lidí je ve skutečnosti naštvanost na matku a pocit křivdy. Je to subjektivní, vůbec to neznamená, že by jim matka provedla něco špatného,“ uvádí Kokalevská.

„Hledají smysl života, neumějí naplnit své potřeby, takže začínají pochybovat o tom, jestli má smysl tu být. Někdy se jejich agrese obrací vůči matce, ale i otci, což je příklad našeho pachatele,“ doplňuje a překvapuje tím, že masoví vrazi mívají často absolutní sluch a vadí jim od dětství zvukový smog.

Jak poznat masového vraha?

„Když to shrnu, tito lidé jsou často vystaveni od dětství hluku nebo urážkám od svých blízkých. Začínají se uzavírat do sebe a pak hledat smysl života. Poznáte je podle slov jako ,svět nebo život nemá smysl‘. Hromadí v sobě subjektivní pocity křivdy, nejdřív na rodiče, dále pak na určitou vnější skupinu lidí,“ vypočítává psycholožka.

„Mají společný jmenovatel. V určitou chvíli jsou natolik uvnitř vzdálení realitě, přestávají mít zábrany morálně mravního charakteru, že vezmou zbraň a jdou do prostředí, které je jim něčím blízké. Kde trávili čas. Proč je to často škola nebo domov? Právě proto, že musí najít onoho viníka. A subjektivně ho nacházejí v těchto prostředích. A často končí sebevraždou,“ domnívá se odbornice přes lidské myšlenkové pochody.

Policejní zásah na univerzitě:

„Někdy to skončí jen samotným ukončením života bez toho, aby ublížili někomu dalšímu,“ podotýká dále.

„Je třeba nyní uklidnit občany, že to, co se stalo ve čtvrtek v Praze na Filozofické fakultě, se opravdu nezačne dít denně. Je ale třeba se vzdělávat, abychom tenhle fenomén pochopili a věděli, jak vychovávat přicházející generaci, která si klade čím dál víc otázek, a my jí zatím na ně neumíme dát odpovědi,“ dodala.