Přátelství vzniklé během střelby na fakultě: Dva muži se poznali na podlaze pod okenní římsou

Měsíc po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se v neděli od 11:30 do 16:00 pro studenty a vyučující otevřelo přízemí hlavní budovy na náměstí Jana Palacha v centru Prahy, kde student školy loni 21. prosince zastřelil 14 lidí a pak sám sebe. Součástí akce nazvané Pootevření fakulty byly minipřednášky, výměna knih či hudební vystoupení. Cílem akce bylo pomoci studentům a zaměstnancům fakulty vrátit se po tragédii k akademickému životu a společně se vyrovnat s tím, co se před Vánocemi v budově stalo.

"Uvědomujeme si, že otevíráme dnes jenom na část dne, jenom část vyvýšeného přízemí, ale je to pro nás obrovský krok k uzdravování," uvedla podle ČTK děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková. Rektorka Karlovy univerzity Milena Králíčková poděkovala studentům, kteří se podíleli na organizaci nejen dnešní akce, vedení fakulty za otevřenost a vstřícnost a ostatním vysokým školám i veřejnosti za podporu.

Mezitím se veřejnost dozvídá další srdceryvné příběhy studentů i dalších lidí, kteří byli v době řádění šíleného střelce uvnitř budovy. Jeden takový má přece jen pozitivní vyznění.

nenávist

Těžko popsatelný hyenismus: Filozofickou fakultu zasáhlo po střelbě množství nenávistných vzkazů

Tohle se přece v Praze neděje, myslel si Vichnar

„Naše příběhy se protnuly v takovém trochu objetí – nebo v tu chvíli možná spíše krytí – ať už před policií, nebo před tím pachatelem,“ vzpomínal pro server Seznam Zprávy Tomáš Hercík na seznámení s Davidem Vichnarem, se kterým se po děsivé zkušenosti spřátelil. V osudný den však oba ani nevěděli, jak se ten druhý jmenuje. „Na oficiální představování nebyl úplně čas,“ uvedl Vichnar.

Oba se poznali na podlaze pod okenní římsou, kam se po důrazných výzvách policie usadili. „Napsal jsem kolegovi z anglistiky, že se děje něco divného, a být ve Spojených státech, řeknu, že máme šíleného střelce na fakultě. Ale toto je Praha a tady se to přece neděje, že?“ popsal Vichnar začátek děsivé zkušenosti.

V osudný den šel přitom pouze vrátit půjčený reproduktor, načež se zasekl ve výtahu. Když se mu z něj podařilo dostat, narazil na policisty ze zásahové jednotky. Celou scénu sledoval i Hercík, který je ve třetím ročníku studia historie. „Našemu spolužákovi psala kamarádka, že je ve čtvrtém patře na záchodech a slyší tam zvuky střelby,“ popsal Hercík, jak se dozvěděl, že se děje něco vážného.

Po této informaci šel Hercík zadním schodištěm přímo do čtvrtého patra, kde se střílelo. Myslel si totiž, že se jedná o nějaký hloupý vtip. „Když jsem nahoře ve čtvrtém patře otevřel dveře, došlo mi, že skutečně nikdo žádný večírek neslaví,“ dodal. Poté, co nakoukl za jeden z rohů, navíc uviděl rychle kráčející postavu v černém se zdviženou rukou.

konspirace

Bizarní konspirační teorie kolem střelby na fakultě: Hrdina Forman byl nastrčený a s vrahem se znal, tvrdí dezinformátoři

Oba se potkali na pietním průvodu

„Opatrně jsem se otočil a začal jsem otevírat dveře učeben okolo sebe. Netušil jsem, kolik těch pachatelů se na patře nachází a kde by mohli být. Tak jsem pouze otevíral dveře a varoval je, co se děje na chodbě. A aby se zavřeli, zabarikádovali a nikomu dalšímu neotevírali,“ uvedl, jak následně postupoval.

Podobně Hercík oběhal i nižší patra, než ho policisté donutili posadit se pod okenní římsu, kde potkal Davida Vichnara. Společně se následně v rámci evakuace dostali ven z budovy.

Oba se pak znovu potkali při pietním průvodu za fakultu. "Takže vidím Tomáše ve vestě a je tam takové to naprosto spontánní: Nazdar, to jsi ty? Pamatuješ si mě? – No jasně! A jak se vůbec jmenuješ?“ vzpomínal Vichnar.

„V tu chvíli jsem si říkal, že jsem rád, že svého kamaráda vidím živého, zdravého a v rámci možností i usměvavého. (…) Byl jsem skutečně rád, že jsme se mohli potkat, pozdravit se a skutečně se teď už i tváří v tvář představit,“ dodal Hercík.

+ Dalších 8 fotografií