Poslední rozloučení pro Milana Knížáka. Dostane poctu jako Karel Gott

Výtvarník, hudebník a pedagog Milan Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, bude mít pohřeb se státními poctami. Na dnešním zasedání o tom rozhodla vláda, informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). S plánem kabinetu poté vyslovila souhlas rodina. Vláda stejně rozhodla také v únoru v případě herečky Jany Brejchové, její rodina však nabídku naopak nevyužila.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) na síti X uvedl, že rozhodnutí vlády má zajistit důstojné poděkování člověku, který po desítky let formoval české umění, kulturu i několik generací umělců. Ministerstvo podle něj připraví poslední rozloučení společně s rodinou a dalšími zapojenými institucemi. „Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou,“ uvedl.

„Děkuji ministrovi kultury Oto Klempířovi za to, že to navrhnul. Děkuji Vládě ČR, že jeho návrh podpořila,“ podpořil ho na Facebooku Petr Macinka.

úmrtí

Velká rána pro českou kulturu: Zemřel Milan Knížák, jeho smrt oplakává i Macinka

Pohřeb se státními poctami

S pohřbem se státními poctami vyslovila souhlas vdova po zesnulém výtvarníkovi Marie Knížáková. „Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží,“ řekla ČTK Knížáková. Datum a místo veřejného rozloučení zatím nezná.

Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.

Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina.

tragédie

Tragédie v Rakousku: Češka zemřela po pádu do 140metrové hloubky na hoře Wildspitze

Knížák se stal po takzvané sametové revoluci rektorem pražské Akademie výtvarných umění, poté 12 let řídil Národní galerii. Už od 60. let minulého století patřil k výrazným osobnostem moderního umění - stál u zrodu českého undergroundu, ovlivnil generace umělců, jeho názory současně provokovaly a polarizovaly společnost. Jeho odchodem ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších tváří, shodli se politici.

Trnitá cesta Kristiny Kloubkové: Nesplněné sny, vztah s kolegou či život před kamerou