Podivné čachry kolem Zelenského. Zdroje mluví o vyhlášení voleb, Kyjev to odmítá
Kyjev plánuje v příštích třech měsících uspořádat prezidentské volby a referendum o mírové dohodě. S odvoláním na anonymní zdroje to uvedl deník Financial Times. Prezident Volodymyr Zelenskyj má obě hlasování oznámit při čtvrtém výročí ruské invaze. Podle zákulisních informací ho k tomu tlačí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požaduje termín nejpozději do 15. května, jinak prý Ukrajině hrozí, že ztratí bezpečnostní garance. Kancelář Zelenského tyto informace rázně popřela. Do už tak napjaté situace navíc vstoupilo Estonsko se svým varováním. Rusko podle něj zbrojí ve velkém a může se tak chystat na další válku.
Volodymyr Zelenskyj plánuje vyhlásit jarní prezidentské volby a referendum o mírové dohodě, která by pomohla ukončit válku s Ruskem. S odvoláním na anonymní zdroje o tom informoval deník Financial Times. Oznámení má padnout symbolicky 24. února, tedy v den výročí začátku ruské invaze.
Podle zákulisních informací na Zelenského vyvíjí tlak administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požaduje, aby se obě hlasování uskutečnila nejpozději do poloviny května. V opačném případě by podle těchto zdrojů mohla Ukrajina přijít o bezpečnostní záruky Spojených států. „Trumpova administrativa požaduje, aby se obě hlasování konala do 15. května, jinak by Ukrajina mohla ztratit bezpečnostní záruky USA,“ uvedla agentura RBK-Ukrajina s odkazem na své zdroje.
Zelenskyj nic vyhlašovat nebude
Zdroj z kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského však tyto informace jednoznačně popřel. „Neměl to v plánu,“ odpověděl listu Kyiv Independent na dotaz, zda hlava státu 24. února skutečně oznámí vyhlášení voleb a referenda. „Dokud není zajištěna bezpečnost, nebude ani nic jiného,“ dodal zdroj rázně.
Poslední prezidentské volby se na Ukrajině konaly v roce 2019. Nové hlasování bylo původně plánováno na březen 2024, kvůli válečnému stavu však bylo odloženo na neurčito. Ukrajina se v tomto režimu nachází od 24. února 2022 a právě ten nyní představuje hlavní problém. Platná legislativa totiž během něj neumožňuje konání prezidentských ani parlamentních voleb, stejně jako celostátního referenda. Prezident Zelenskyj už dříve pověřil zákonodárce, aby připravili návrhy, které by umožnily upravit volební pravidla i za trvání stanného práva. Zatím však zůstalo pouze u debat. Žádná novela nebyla přijata a právní rámec se nezměnil, píše list Kyiv Independent.
Rusko zbrojí ve velkém
Zatímco se na Ukrajině řeší otázka voleb a případných legislativních změn, z Estonska zaznělo znepokojivé varování. Rusko podle estonské zahraniční zpravodajské služby aktivně pracuje na obnovení svých vojenských sil. „Rusko zvýšilo produkci granátů natolik, že se v podstatě připravuje na svou další válku,“ uvedla estonská rozvědka. Podle jejích odhadů vyrobily ruské zbrojovky v roce 2025 více než sedm milionů granátů, minometných střel a raket. Pro srovnání – v roce 2024 mělo jít přibližně o 4,5 milionu kusů.
„Pro Kreml je udržování takových rezerv téměř jistě klíčovým prvkem pro plánování potenciálních budoucích konfliktů,“ napsala estonská zpravodajská služba ve své výroční zprávě.
Její šéf Kaupo Rosin je ale přesvědčen, že „v tuto chvíli není důvod k panice“. Estonská rozvědka totiž ve své zprávě mimo jiné uvádí, že „Rusko nemá v nadcházejícím roce v úmyslu vojensky zaútočit na Estonsko, ani na žádný jiný členský stát NATO“. Podobně tomu bude pravděpodobně i příští rok, domnívá se služba a zdůrazňuje, že Estonsko i Evropa podnikly kroky, které nutí Kreml velmi přesně zvažovat, zda a co se vyplatí zkoušet.
Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu
Související články
Rusko se nikdy nepodvolí tlaku ze strany USA, prohlásil Putin a pohrozil drtivou odvetou
Napětí na Aljašce: Trump a Putin se setkají tváří v tvář, Zelenskyj sleduje z dálky
Zbabělost Putina nezná mezí. Odmítl přímé jednání se Zelenským, místo toho chce další krveprolití
Ďábelský plán Putina: Po dobytí Ukrajiny má zálusk na další území
