Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Bachelor Česko 2024 Zrádci (reality hra)

Petr Pavel volá po přijetí eura. Výrazně by nám to nepomohlo, cupují prezidentův apel odborníci

Petr Pavel volá po přijetí eura. Výrazně by nám to nepomohlo, cupují prezidentův apel odborníci
Zdroj: koláž eXtra.cz/profimedia, se souhlasem KPR/Tomáš Fongus
přijetí eura

Prezident Petr Pavel se ve svém novoročním projevu vyslovil pro přijetí eura, což následně vyvolalo debatu mezi politiky, ekonomy i veřejností. Prospěl by nám tento krok, nebo naopak uškodil? Nevzrostly by ceny v obchodech? "Z hlediska zdražování hraje potenciální přijetí eura relativně malou roli. V kontextu naší aktuální zkušenosti s dvoucifernou inflací by bylo hypotetické přijetí společné měny skutečně pouhou kapkou v moři," říká pro eXtra.cz ekonom Jan Bittner. A co na to říkají jeho kolegové? 

V novoročním projevu prezidenta Petra Pavla zazněla slova, která mnohé překvapila. "Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností," uvedl prezident a jasně se tak vyslovil pro přijetí eura, což vyvolalo ve společnosti o této otázce debatu.

Ekonom Bittner: Nutella by nemusela být tak drahá

Byl by takový krok vhodný a nehrozilo by zdražování zboží? Na tyto a další otázky jsme se zeptali ekonomů. "Z hlediska zdražování hraje potenciální přijetí eura relativně malou roli. V kontextu naší aktuální zkušenosti s dvoucifernou inflací by bylo hypotetické přijetí společné měny skutečně pouhou kapkou v moři. Aktuálně nejbližší termín přijetí eura se odhaduje nejdříve na rok 2029, kdy může být situace samozřejmě odlišná," uvedl pro eXtra.cz ekonom Jan Bittner.


Okamžité dopady zavedení eura bývají podle jeho názoru velmi malé a spíše kladné. "Obchodníci jsou nuceni s přechodem na novou měnu ceny zaokrouhlovat, což může způsobit cenový nárůst, který se vždy pohyboval maximálně na úrovni desetin procent. Velikost takového nárůstu by také závisela na míře konkurence, která by měla limitovat obchodníky využít změny cen a navýšit si marže. Moc dobře víme, že to u nás např. v potravinářství není s konkurencí a s dohledem ze strany státu nijak světoborné," pokračuje Bittner.

Naštěstí máme podle něj v rámci přípravy na přijetí eura dost času na to, abychom provedli příslušné reformy a zajistili férovou cenotvorbu vůči spotřebitelům. "Očekával bych ale i deflační efekty přijetí společné měny – porovnávání cen přes hranice by se zásadně ulehčilo, což by nutilo prodejce na české straně přizpůsobit ceny těm za německou či rakouskou hranicí. Jeden hloupý, ale momentálně oblíbený příklad za všechny – Nutella by u nás třeba nemusela být o tolik dražší," dodává ekonom.

Výhody společné měny vyjmenovává pro eXtra.cz i Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy. "Snad největší výhodou je, že společnosti utratí méně peněz za zajištění proti kurzovým pohybům. Další plusy, jako je lepší přeshraniční srovnatelnost cen v eshopech nebo nutnost kupovat eurovou hotovost při cestách do eurozóny, se zdají být méně důležité, protože lidé váhají s nákupem v zahraničních eshopech kvůli jazykovým a právním bariérám a cestovatelé eurovou hotovost v současnosti už moc nepotřebují díky možnosti bezhotovostních plateb," uvádí.

Ekonom Skořepa: Otázku musí vyřešit politici

Naopak klíčovým argumentem proti přijetí eura podle něj je, že takový krok by znamenal ztrátu kurzu jako tlumiče makroekonomických šoků, ztrátu měnové politiky šité na míru potřebám české ekonomiky, ztrátu některých pravomocí bankovního dohledu a částečnou ztrátu fiskální nezávislosti.
"Síla tohoto argumentu samozřejmě závisí na předpokladu, že všechny tyto makroekonomické faktory se vyvíjejí, alespoň po většinu času, způsobem, který je pro českou ekonomiku výhodnější, než jaký by byl po přijetí eura. Například kurz a nezávislá měnová politika mají smysl jen tehdy, pokud kurz nepodléhá častým spekulativním útokům a pokud ČNB při provádění měnové politiky nedělá vážné chyby. Mnoho lidí se také obává, že v rámci mechanismů vzájemné pomoci spojených s přijetím eura jako ESM nebo SRM bude Česko obvykle spíš na straně těch, kteří pomáhají, než těch, kteří pomoc potřebují," naráží Skořepa na to, že jako členové eurozóny bychom v případě potřeby byli nuceni pomoci slabším státům.

Určité riziko zdražení při přechodu na euro podle Skořepy existuje, nicméně tento efekt nebývá příliš významný. Navíc je obtížné s jistotou prokázat, že bez přijetí eura by k podobnému zdražení nedošlo. "Mnozí obchodníci totiž mohou do okamžiku přechodu na euro umístit zdražení, k němuž by jinak přikročili o něco dřív nebo později, a tudíž plošné zdražení v okamžiku přechodu na euro pak může opticky působit jako dodatečné, umělé, přestože to tak není," popisuje.

Otázka přijetí eura podle něj nemůže být rozhodnuta na základě jen čistě ekonomických úvah, protože existují různé přínosy a náklady týkající se různých částí ekonomiky a neexistuje žádný spolehlivý nástroj, který by všechny tyto argumenty sloučil do jediného ukazatele. "Rozhodnutí jistě musí vzít v úvahu všechny ekonomické aspekty, ale nakonec bude muset být politické," dodává ekonom.

Ekonom Kovanda: Je to špatný krok, inflace by vyskočila ke 30 procentům

Naopak negativně hodnotí úvahy o přijetí eura ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank. "V tuto chvíli neexistuje žádná výhoda eura pro celou českou společnost. Koruna je kvalitní měna, což plyne i z mezinárodních srovnání vývoje nominálního a reálného kursu koruny v uplynulých náročných čtyřech letech. Pokud bychom platili eurem, inflace v Česku by v roce 2022 vystoupala dost možná až ke 30 procentům, namísto 18 procent s korunou. Takže zdražování by bylo ještě mnohem výraznější, než tomu bylo. Naopak zdražování po případném přijetí eura se lidé zase tolik bát nemusí, bylo by poměrně malé," nastiňuje Kovanda možnou budoucnost.

Související články

Další články

Nejnovější kauzy