Trendy
válka na Ukrajině Metoda Markovič: Straka ZOH 2026 Survivor 2026

Panika v Rusku? Poptávka po antidepresivech roste, na vině je Putinův režim, říká odborník

Vladimir Putin během konference prohlásil, že Rusko mělo zaútočit na Ukrajinu už dříve.
Zdroj: Profimedia.cz
Předchozí Další
+ Dalších 6 fotografií
Rusko

Prodeje antidepresiv v Rusku lámou rekordy. Podle dat ruské analytické společnosti DSM se loni prodalo přibližně 22,3 milionu balení, což představuje meziroční nárůst o téměř 36 procent. Ruský politolog Stanislav Stanskih přičítá vyšší poptávku po lécích zhoršující se ekonomické situaci v zemi, pokračující válce na Ukrajině i dusivé atmosféře strachu a nejistoty, kterou podle něj dlouhodobě vytváří režim ruského vůdce Vladimira Putina, jak upozornil web Express. 

Průzkum trhu ruské poradenské společnosti DSM ukazuje v posledních letech trvalý a strmý růst prodeje antidepresiv. Zatímco v roce 2019 lékárny prodaly 8,4 milionu balení, o tři roky později už to bylo 13 milionů. Loni se číslo vyšplhalo na 22,3 milionu balení, což je téměř trojnásobek oproti době před pandemií covidu a před vypuknutím války na Ukrajině, jak upozornil server First Post.

Podobný trend potvrzuje i další analytická společnost RNC Pharma. Ta odhaduje, že celkový roční prodej dosáhl dokonce 23,5 milionu balení, což naznačuje, že skutečný rozsah užívání může být ještě vyšší než uvádí data DSM.

Rusové skupují antidepresiva

Politolog a odborník na ruské ústavní právo Stanislav Stanskih vidí za prudkým nárůstem hned několik faktorů. „Nárůst je připisován snížení stigmatu spojeného s vyhledáváním péče o duševní zdraví, hromadění zásob v době sankcí a širším ekonomickým a sociálním otřesům,“ uvedl pro deník The Telegraph. Zároveň upozornil, že válka a dlouhodobý život v autoritářském systému mohou zanechávat na lidech hluboké psychologické stopy. „Světová zdravotnická organizace opakovaně dokazuje, že války a jiné rozsáhlé mimořádné události vedou k chronické úzkosti, posttraumatické stresové poruše i dalším závažným duševním onemocněním,“ doplnil.

Podle něj hraje zásadní roli i atmosféra ve společnosti. „Zesílené politické represe, pronásledování náboženských a sexuálních menšin označovaných za hrozbu národní bezpečnosti, i pokračující invaze na Ukrajinu vytvořily klima strachu, zastrašování a nejistoty,“ popsal. „Rostoucí užívání antidepresiv tak může odrážet nejen individuální problémy, ale i širší psychologické dopady života v podmínkách dlouhodobého tlaku, války a mezinárodní izolace, které navíc doprovází inflace a hospodářský úpadek,“ uzavřel expert.

Lidé nemají přehled o obětech

Server Express připomíná, že Evropská unie od roku 2022 postupně uvalila na Moskvu sérii sankcí zaměřených na energetiku, bankovní sektor i další klíčová odvětví ruské ekonomiky. Přestože Rusko v prvních letech konfliktu ekonomický tlak překvapivě ustálo, v roce 2025 tamní hospodářství výrazně zpomalilo.

Situaci v zemi zkomplikovalo i Putinovo odhodlání nepolevovat ve válce, kterou už čtvrtým rokem vede proti Ukrajině. „Zpočátku se o každém úmrtí mluvilo a chodili jsme na pohřby. Teď ani nevím, kdo zemřel jako poslední, jestli vůbec zemřel, nebo kolik jich vlastně bylo,“ citoval čtyřicetiletého učitele web Rádio Svobodná Evropa. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia bylo v bojích zabito nejméně 325 tisíc ruských vojáků, což je podle expertů mnohonásobně více než počty ztrát v jiných konfliktech, které Rusko vedlo od konce druhé světové války.

Bobina terčem nechutného podvodu: Kráska je připravena na soudní bitvu

Související články

Další články

Nejnovější kauzy